Švédové do Prahy zapůjčili knihu, kterou z Čech odvezli v roce 1648 jako válečnou kořist. Gigas Librorum, nebo chcete- li Codex Giga, nebo nejpřitažlivěji Ďáblova bible. Není to ale žádná satanistická kuchařka.
Jde o unikát, oslňující stářím a velikostí. Ďáblova se jí říká kvůli půlmetrovému obrazu čerta někde uprostřed knihy. Tahle kniha, kterou Švédové pustili mimo svoje území teprve potřetí (1970 do USA, 1999 do Berlína) a to ještě s ochrankou, připomínající nenadálý příjezd prezidenta Bushe do Iráku, má úctyhodné rozměry. Metr na půl metru, váha nějakých 75 kg. Nepříjemná zpráva pro aktivisty Slobody zvierat – na 312 pergamenových archů bylo prý třeba kůží ze 160 zvířat. Kniha byla napsána ve 13. století v benediktinském klášteře v Podlažicích u Chrudimi. O vzniku, autorovi nebo důvodu sepsání není žádný hodnověrný pramen znám. Legenda by tu ale byla.
Neposlušný mnich měl být zaživa zazděn za jakýsi hanebný skutek. Aby se vyhnul trestu, prohlásil, že za noc napíše největší knihu světa. Když začalo svítat, bylo mu jasné to, co si dobře uvědomoval už večer – drobátko přecenil své síly a zedníci si už určitě chystají zdivo. Zbožný muž si tedy pozval na pomoc ďábla. Slib se mu podařilo splnit a unikl trestu. Život se mu ale změnil v peklo. Kdepak, s čerty nejsou žerty! Co si vlastně můžeme v knižním gigantovi přečíst? V latině je v Codexu zapsáno 14 textů různého charakteru. Začíná Starým zákonem, dále pokračuje Penitenciálem (kněžskou příručkou), dále jsou zde také vypočítány hříchy a účinné způsoby pokání. To ale není všechno – v jednom oddílu jsou ke čtení zaklínadla proti padoucnici, zimnici či na vypátrání zloděje (tady by měla státní správa zbystřit!). Co ale zajímá české historiky obzvlášť, je nejstarší a prý nejkvalitnější opis Kroniky české, sepsané děkanem pražské kapituly Kosmasem. V Národní knihovně je toto knižní monstrum k vidění do 6. ledna příštího roku. Do speciální trezorové místnosti se ale návštěvníci dostanou jen na objednání. Limit prohlídky je šedesát osob za hodinu. Lístky je na konkrétní termín možno rezervovat i přes internet na adrese www.nkp.cz, kde by měla být brzo k vidění i digitalizovaná
podoba této ďábelské rarity.
.tomáš Weiss
Jde o unikát, oslňující stářím a velikostí. Ďáblova se jí říká kvůli půlmetrovému obrazu čerta někde uprostřed knihy. Tahle kniha, kterou Švédové pustili mimo svoje území teprve potřetí (1970 do USA, 1999 do Berlína) a to ještě s ochrankou, připomínající nenadálý příjezd prezidenta Bushe do Iráku, má úctyhodné rozměry. Metr na půl metru, váha nějakých 75 kg. Nepříjemná zpráva pro aktivisty Slobody zvierat – na 312 pergamenových archů bylo prý třeba kůží ze 160 zvířat. Kniha byla napsána ve 13. století v benediktinském klášteře v Podlažicích u Chrudimi. O vzniku, autorovi nebo důvodu sepsání není žádný hodnověrný pramen znám. Legenda by tu ale byla.
Neposlušný mnich měl být zaživa zazděn za jakýsi hanebný skutek. Aby se vyhnul trestu, prohlásil, že za noc napíše největší knihu světa. Když začalo svítat, bylo mu jasné to, co si dobře uvědomoval už večer – drobátko přecenil své síly a zedníci si už určitě chystají zdivo. Zbožný muž si tedy pozval na pomoc ďábla. Slib se mu podařilo splnit a unikl trestu. Život se mu ale změnil v peklo. Kdepak, s čerty nejsou žerty! Co si vlastně můžeme v knižním gigantovi přečíst? V latině je v Codexu zapsáno 14 textů různého charakteru. Začíná Starým zákonem, dále pokračuje Penitenciálem (kněžskou příručkou), dále jsou zde také vypočítány hříchy a účinné způsoby pokání. To ale není všechno – v jednom oddílu jsou ke čtení zaklínadla proti padoucnici, zimnici či na vypátrání zloděje (tady by měla státní správa zbystřit!). Co ale zajímá české historiky obzvlášť, je nejstarší a prý nejkvalitnější opis Kroniky české, sepsané děkanem pražské kapituly Kosmasem. V Národní knihovně je toto knižní monstrum k vidění do 6. ledna příštího roku. Do speciální trezorové místnosti se ale návštěvníci dostanou jen na objednání. Limit prohlídky je šedesát osob za hodinu. Lístky je na konkrétní termín možno rezervovat i přes internet na adrese www.nkp.cz, kde by měla být brzo k vidění i digitalizovaná
podoba této ďábelské rarity.
.tomáš Weiss
Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.