Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Svobodný internet. Opravdu?

.alexander Tomský .časopis .klub

O co vlastně jde v divokém sporu o internet? Je tento největší vynález lidstva od Guttenbergovy tiskařské revoluce dnešními pokusy o regulaci (cenzuru) mezinárodní dohodou (ACTA) ohrožen ve své existenci?

Melodrama a hysterie, kterou šíří zastánci otevřené kultury internetu, nám problém neosvětlí. Jedno je jisté, čím větší vynález, tím větší jeho dobré i zhoubné účinky. Nebyl snad knihtisk v 16. století také jednou z příčin, proč se protestantismus tak bleskově rozšířil a rozpolcená Evropa se propadla do nejstrašnější války ve svých dějinách?
Ze všech stran slyšíme, že majitelé neexistujících práv, jakéhosi ryze duševního vlastnictví, uměle vytvořeného velkým byznysem, hájí své zastaralé technologie a kšeft, místo aby se přizpůsobili novým podmínkám, a tak ohrožují planetární svobodu instantních, všem dostupných informací.

.obavy Guardianu
Paradox úžasné internetové svobody zadarmo stahovat zprávy, fotografie, články, knihy, filmy či videa tkví v tom, že původní majitelé těchto nejen informací, ale především odborných i uměleckých artefaktů, což je zásadní rozdíl, jsou naprosto závislí na tradičním tržním (hmotném) prostředí. Problém je v tom, že internet je příliš veliký a reklama málo platí a tak dobře živí jen ohromné planetární „agregáty” typu Amazon, Facebook nebo Google. Víme, že  všude hynou papírové noviny a přitom internetové deníky a celá blogosféra z nich tyje. Anglický levicový deník Guardian má kupříkladu náklad 230 000 (wikipedia) a už je dotován, aby nezanikl, ale zároveň je nejčtenějším deníkem na internetu (5 milionů denně), zřejmě proto, že Američané nic takového nemají. Výnosy papírového deníku jsou ale stále 40-tinásobné a zpoplatnit internetovou verzi se manažeři obávají, protože by jim příjem klesl, na rozdíl od deníků, které příjem z internetu měly zanedbatelný a proto jsou teď jen za peníze.

.a co kultura internetu?
Zřejmě šlo o značný optický klam. České internetové deníky jsou velmi chabé až na výjimky (Aktuálne.cz) nabízejí jen kusé zprávy přejímané z placených médií) a snaží se svou slabost nahradit politickým hecováním a bulvárem. Všiml jsem si také, že v české blogosféře jsou téměř všechny kvalitní příspěvky, odhadl bych je na 80 procent, placené tradičními periodiky. Kdybychom je vyškrtli, ocitli bychom se v říši odporných plků. Jaron Lanier, (vymyslel mimo jiné termín virtuální realita), ve své knize You are not a Gadget (Nejste přístroj) přiznává, že sám kdysi pevně věřil, že otevřený internet zvýší konkurenci a nejlepší umělce bude možná ve velkém vytvářet, má teď neskutečný pocit, jako by šlo o retro, jako by se v populární hudbě všechno zastavilo před deseti lety a ti, kteří se snaží proniknout a nemohou rozjet šňůru koncertů a prodávat svá trička „se srocují v oázách tradičního hynoucího průmyslu.” A co teprve problém, jaký začíná ohrožovat i knižní produkci, včetně té elektronické. Pirátské „sdílení knih” s výjimkou Amazonu v globální angličtině, kde čtenářů e-books ještě přibývá, teď začíná ohrožovat  knižní trhy všude ve světě.
Co se to vlastně přihodiloo? Lanier říká, že internet ovládli servisní firmy, které se pouze vztahují k obsahu a nikoli prodavači obsahu a není divu, že se teď vehementně brání před americkými legislativními návrhy (Pipa a Sopa) aby se staly samy cenzory a omezily svůj vlastní byznys.
Jenomže ideologie otevřeného internetu a jeho nové technologie kopírování i dostupnost se staly zbraní hromadného ničení, co starý xerox a magnetofony nedokázaly. Problém je v tom, že na rozdíl od materiálnějšího světa, kde je majitelů domů tisícinásobně víc než zlodějů, je to na internetu přesně opačně.
Ano, bylo to krásné, i já jsem si ještě do nedávna neomezeně pročítal nejlepší periodika světa a poslouchal hudbu, kterou jsem neplatil.
Ovšem krádež je krádež i kdyby kradli všichni a svoboda krást v lidském světě existovat nemůže a tak, byť neradi, musíme uznávat komerční cenzuru i policii.

Autor je vydavateľ, žije v Prahe.
Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia | Zobraziť
.posledné
.neprehliadnite