Úplně nejhorší, zejména v očích neoliberálů, kteří dominují názorovým stránkám českých pravicových deníků, jsou pak prý Ficovy záměry zdanit nejbohatší Slováky, monopoly i banky, nebo rozpumpovat hospodářství s pomocí velkých veřejných projektů, jako je stavba dálnic či budování nových reaktorů v atomových elektrárnách.
Jaksi nepřímo z toho vyplývá přesvědčení, že současná česká vláda je pro demokracii lepší než Fico, a že její ekonomická politika je prospěšnější. Zda tomu tak je, si budeme moci ověřit brzy. Až totiž bude česká vláda za dva roky končit, pokud, samozřejmě, nezkolabuje už předtím, budeme si moci poměřit výsledky dvou let Ficova vládnutí a čtyřletého vládnutí kabinetu Petra Nečase.
Už teď je ale možné předpovědět, že toto srovnání nemusí být pro Českou republiku lichotivé. Ano, Fico je populista, ale je zároveň pragmatik, mnohem méně očarovaný ideologickými poučkami, než současná vládní pravice u nás. Styl jeho vládnutí, kdy musel spoléhat na antidemokratické a nacionalistické koaliční partnery, nebyl líbivý, za což si vysloužil oprávněnou kritiku i v zahraničí.
Ale byla to jeho vláda, která nakonec dokázala splnit konvergenční i další kritéria pro přijetí eura, a z reforem předchozí pravicové vlády pragmaticky ponechala to, co slovenské ekonomice sloužilo. S ekonomickou krizí v roce 2009 se nevypořádala o nic hůře, než vláda česká. V roce 2010, kdy se konaly na Slovensku volby, a jehož ekonomické výsledky ještě stále určovala politika Ficovy vlády, vzrostlo HDP na Slovensku o 4 procenta, zatímco v České republice jen o 2,2 procenta.
Srovnáme-li politickou kulturu Ficovy vlády a současné české koalice, ani tam se nemá naše země čím pyšnit, jakkoliv nelze pominout skutečnost, že vláda jedné strany bude pro Fica ještě větší zkouškou, než byla vláda s nacionalisty.
Demokracii ovšem těžce zkouší i současná česká vláda.
Nejzajímavější bude ale srovnání ekonomického výkonu. Zatímco česká vláda věří, že se proškrtá k prosperitě, přičemž postupně ničí sociální smír v zemi, Fico si chce deficity pohlídat s pomocí nových daní, přičemž chce zároveň rozjet ekonomiku s pomocí prorůstových opatření.
Zatím nic nenapovídá tomu, že na konci škrtforem české vlády, i jejích snah vyloučit zemi z hlavního proudu evropské integrace, bude vedle celé řady sociálně-patologických jevů, zanedbané infrastruktury, zdevastovaného školství a do chudoby propadlých částí bývalých středních vrstev nějaký ekonomický růst. V polovině Ficova vládnutí se, naopak, ekonomický růst na Slovensku zdá docela reálný, o stabilitě Slovenska, pevně zakotveného v hlavním proudu evropské integrace, nemluvě.
Autor je český politolog, text vyšiel v denníku Právo. Krátené.
Jaksi nepřímo z toho vyplývá přesvědčení, že současná česká vláda je pro demokracii lepší než Fico, a že její ekonomická politika je prospěšnější. Zda tomu tak je, si budeme moci ověřit brzy. Až totiž bude česká vláda za dva roky končit, pokud, samozřejmě, nezkolabuje už předtím, budeme si moci poměřit výsledky dvou let Ficova vládnutí a čtyřletého vládnutí kabinetu Petra Nečase.
Už teď je ale možné předpovědět, že toto srovnání nemusí být pro Českou republiku lichotivé. Ano, Fico je populista, ale je zároveň pragmatik, mnohem méně očarovaný ideologickými poučkami, než současná vládní pravice u nás. Styl jeho vládnutí, kdy musel spoléhat na antidemokratické a nacionalistické koaliční partnery, nebyl líbivý, za což si vysloužil oprávněnou kritiku i v zahraničí.
Ale byla to jeho vláda, která nakonec dokázala splnit konvergenční i další kritéria pro přijetí eura, a z reforem předchozí pravicové vlády pragmaticky ponechala to, co slovenské ekonomice sloužilo. S ekonomickou krizí v roce 2009 se nevypořádala o nic hůře, než vláda česká. V roce 2010, kdy se konaly na Slovensku volby, a jehož ekonomické výsledky ještě stále určovala politika Ficovy vlády, vzrostlo HDP na Slovensku o 4 procenta, zatímco v České republice jen o 2,2 procenta.
Srovnáme-li politickou kulturu Ficovy vlády a současné české koalice, ani tam se nemá naše země čím pyšnit, jakkoliv nelze pominout skutečnost, že vláda jedné strany bude pro Fica ještě větší zkouškou, než byla vláda s nacionalisty.
Demokracii ovšem těžce zkouší i současná česká vláda.
Nejzajímavější bude ale srovnání ekonomického výkonu. Zatímco česká vláda věří, že se proškrtá k prosperitě, přičemž postupně ničí sociální smír v zemi, Fico si chce deficity pohlídat s pomocí nových daní, přičemž chce zároveň rozjet ekonomiku s pomocí prorůstových opatření.
Zatím nic nenapovídá tomu, že na konci škrtforem české vlády, i jejích snah vyloučit zemi z hlavního proudu evropské integrace, bude vedle celé řady sociálně-patologických jevů, zanedbané infrastruktury, zdevastovaného školství a do chudoby propadlých částí bývalých středních vrstev nějaký ekonomický růst. V polovině Ficova vládnutí se, naopak, ekonomický růst na Slovensku zdá docela reálný, o stabilitě Slovenska, pevně zakotveného v hlavním proudu evropské integrace, nemluvě.
Autor je český politolog, text vyšiel v denníku Právo. Krátené.
Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.