Najťažší bol zápas s Francúzmi

.sú dva týždne od neuveriteľného úspechu v Helsinkách. Ešte vás tá radosť drží?
Ta radost se zvětšuje. Teprve teď mi dochází, co jsme to vlastně dokázali. Porazit mužstva jako je Kanada nebo Česko a dostat se do finále, to nečekal snad nikdo.

.to je fakt, najmä po tých siedmich prehratých zápasoch v príprave. Boli ste po tých prehrách nervózni, alebo ste zostávali pokojní?
Na ten první zápas s Dánskem jsme šli z plné přípravy. Hráči předtím netrénovali, někteří měsíc, někteří tři týdny, tak jsme je potřebovali dostat do fyzické pohody. To byla priorita a proto jsme na ten zápas nebrali takový zřetel. Pak jsme měli velice silné soupeře, hráli jsme v Rusku, hráli jsme s Českem. A to byli vyrovnané zápasy. Prohráli jsme dvakrát o gól a dvakrát na penalty. A myslím, že jsme tam měli hodně pozitiv. V těch zápasech nám vždycky uniklo pět až sedm minut, které rozhodli. Takže z toho nervozita nebyla.

.a v posledných prípravných zápasoch sa to dokonca začalo trochu otáčať...
No, na turnaji doma jsme prohrávali s Norskem 4:0, ale pak jsme vyrovnali a ukázali, že ten manšaft má sílu. S Německem jsme pak vyhráli na penalty, ale myslím, že jsme byli jasně lepší. Takže to pozitivum jsme v tom mužstvu pořád udržovali. A to jsme věděli, že nám přijdou ještě tři hráči z NHL, kteří by o gól prohrané výsledky mohli otočit na o gól vítězné. A to se nakonec taky povedlo.

.všetci komentátori, ale aj samotní hráči, sa zhodujú na tom, že sa vám podarilo vytvoriť tím, v ktorom nebol nikto preferovaný ani zaznávaný. Bolo mužstvo vedome budované na takomto princípe?
Rozhodně. My jsme si už na prvním soustředění řekli pravidla a snažili jsme se je pak dodržovat. Od prvního turnaje jsme hráli na čtyři kompletní pětky, aby se všichni ukázali. Klukům se to začalo líbit a chtěli jsme tak hrát i na mistrovství světa. Když jsme mluvili s hráči NHL, tak těm se to taky líbilo. Plně s tím souhlasili.

.s čím súhlasili?
Že nebudou preferováni, že nebudou hrát všechny přesilovky a tak. Že chceme rozložit síly na více hráčů, že přesilovky nebude hrát jenom jedna pětka a ostatní nebudou jenom sedět a dívat se na ně. Že prostě potřebujeme dostat celý ten manšaft do varu, a ne že někdo je tam zmrzlý a jiný už nemůže. Samozřejmě, když by se někomu dařilo, tak by tam šel častěji.

.to zrejme vychádzalo z minulých majstrovstiev sveta, kde sa prvej päťke príliš nedarilo, a napriek tomu trávila na ľade veľa času a hrala prakticky všetky presilovky.
No a výsledky jsou známé. Za celé mistrovství světa dali z přesilovky dva góly, a to ještě jeden z nich dala druhá pětka. Takže i samotní hráči viděli, že někdy je míň možná víc. Že kdyby tam šli svěží na ten led, tak by v té přesilovce asi dokázali víc.

.a to si taký skúsený tréner ako Hanlon neustrážil?
Já nechci mluvit za Hanlona. Ale ty příčiny neúspěchu byly v podstatě jasné a dnes se už o nich otevřeně mluví. Začalo to tím případem s Ríšou Zedníkem. To, ať se na mně Ríša zlobí nebo nezlobí, narušilo stabilitu mužstva. A druhá věc byly ty přesilovky, kterých bylo loni víc než letos, a pořád to hráli jedni a ti samí hráči.

.ten váš prístup bol reakciou na tieto veci, alebo to takto robíte v každom mužstve?
To záleží od toho, jaký ten manšaft je. V klubech třeba není tak vyrovnaný kádr, jak byl tady na tom mistrovství světa. Takže tam se často preferujou ty dvě pětky. Ale je to i otázka toho, jaký je to zápas. Jestli je přesilovek hodně nebo málo. Tím se to mění. No ale, jak jsem říkal, my jsme chtěli, aby v tak vyrovnaném kádru, jaký je v slovenské reprezentaci, dostali všichni skoro stejnou možnost. Aby se všichni cítili být plnohodnotnou součástí mužstva. A myslím, že hráči to přijali.

.oproti minulému roku bol rozdiel aj v tom, že sa striedalo jednak rovnomerne, a jednak rýchlo. Prečo sme hrali na také krátke striedania?
To je druhá věc, kterou jsme si řekli, že budeme hrát krátká střídaní. Třicet, třicetpět vteřin, a jde se z ledu. Věděli jsme, že když to takto udržíme, tak ušetříme hodně sil. Ono za sedmnáct dnů deset zápasů, to je pořádná fuška. A až na výjimky se nám to dařilo a taky jsme na konci zápasů měli dost sil.

.takže rovnomerné striedanie je vec skôr psychická, aby boli všetci rovnakou súčasťou tímu, a krátke striedania vec skôr fyzická, aby sa šetrili sily?
Určitě. Já se přiznám, že jsem loni sledoval mistrovství světa velice pozorně a Finové, kteří se stali mistři světa, hráli přesně tímto způsobem.  Čtyři pětky a střídaní po dvaceti, třiceti vteřinách. Víc nebyli na ledě, zahodili puk za červenou čáru a šli střídat. Měli problém, málem se nedostali do čtvrtfinále, ale potom ty síly, které ušetřili, se jim ve čtvrtfinále, semifinále a finále velice hodili.

.ešte k tej partii, ktorú všetci tak oceňujú. To je zásluha trénera, alebo tých osobností v mužstve?
V první řadě tam musí být osobnosti, které přistoupí na tu hru. Bez nich by se to, samozřejmě, nedocílilo. Ty osobnosti musí podpořit trenéra, on jim musí vysvětlit, co vlastně chce, a když jsou na jedné vlně, tak oni už to přenesou do mužstva.

.tie osobnosti, to boli Chára, Handzuš a Šatan?
Tak byli to ti tři, ale předtím jsme to hráli na těch turnajích bez nich a hráli jsme to taky dobře, a tam byli zase jiní, kteří byli v tu dobu těma osobnostma. Třeba Graňák, nebo Radivojevič.

.rozprávali sme sa s niektorými z týchto skúsených hráčov, a oni nám vraveli, že toto mužstvo prekročilo svoj potenciál, že hralo v skutočnosti lepšie, než na čo malo. Aj vy ste to tak videli?
Samozřejmě, s tím plně souhlasím. My jsme nebyli favorité a absolutně jsme nepředpokládali, že by jsme měli hrát finále. Brali jsme to od zápasu k zápasu, cílem bylo dostat se do čtvrtfinále, dostat se na olympijské hry v Soči.

.a pritom stačilo, aby sme Francúzom dali o gól menej a oni nám o gól viac, a ten cieľ by sa splniť nepodarilo.
To byl pro nás nejtěžší zápas. Prohrou by se negovalo všechno, co jsme do té doby dosáhli. V skupině jsme hráli dobře, zahráli jsme dobré zápasy s Kanadou i Finskem, porazili jsme Američany, celkem bez problémů jsme zdolali Bělorusko, vyhráli se Švýcarskem, a mysleli jsme, že nám to už bude stačit. A najednou přišla překážka v podobě Francie a museli jsme vyhrát, nebo alespoň neprohrát další zápas. Po psychické stránce to byl velice těžký zápas.

.a Francúzi nás dosť zaskočili.
Oni nás nezaskočili, ale my jsme zaskočili trochu sami sebe. Tím, že jsme už měli dvanáct bodů – v druhé skupině stačilo na postup deset bodů – tak hráči už měli pocit, že se to povedlo, že jsme ve čtvrtfinále. A pak přišel večer šok, Francie najednou vyhrála svůj zápas s Běloruskem minutu před koncem a pro nás to znamenalo, že se musíme ještě jednou zmobilizovat a udělat nakonec těch třináct bodů. Kluci měli před zápasem těžkou noc. Můžete se zeptat každého jednoho hráče, všichni říkali, že to byl nejtěžší zápas na mistrovství.

.s mužstvom, ktoré malo byť outsiderom.
Francie hrála na tom mistrovství dobře. První dvě pětky měla skutečně dobré, kdyby si prohodili dresy a měli tam napsáno „Kanada“, tak bychom to nepoznali. Ty dvě pětky hráli v útočné třetině krásně kombinačně, v obraně už to nebylo tak bezchybné, ale velice těžko se bránili. V tom zápase se projevila zkušenost těch starších hráčů, kteří na lavičce burcovali a zároveň uklidňovali ty ostatní, že je to pořád dobře, že vedeme nebo aspoň neprohráváme, a že to dotáhneme do dobrého konce.

.ešte nám prezraďte, čo sa deje v takýchto zlomových zápasoch počas prestávok v kabíne.
Já se přiznám, že já tam prvních deset minut nechodím. Já nechám hráče vyříkat si svoje věci mezi sebou. Přijdu tam až před začátkem další třetiny, upozorním na věci, které se mi nelíbili, nebo které by jsme měli zlepšit, co by jsme měli hrát, na co by jsme si měli dát pozor. A těsně před tím, než se jde na led, tak jim dodám něco k taktice a snažím se je, samozřejmě, vyburcovat. Abychom zabrali od první minuty.

.to robíte takto vždy, alebo špeciálne v tomto mužstve?
Vždycky. Hráči taky potřebují svůj klid a možnost vyříkat si věci sami mezi sebou. Kdybych tam šel hned, tak ti hráči si to neřeknou. Tak mezi sebou si zcela bezprostředně třeba i nadají, třeba si řeknou i něco tvrdšího. A vyříkají si to líp, než když je tam trenér.

.po Francúzoch, ktorých dva útoky hrali ako Kanaďania, sme porazili aj Kanaďanov. To sme naozaj boli takí silní?
A když jsme postoupili, tak se to mužstvo nějak vzepjalo a dokázalo víc, než na co mělo. Vyhrát s Kanadou, která měla dvacetdva hokejistů z NHL a všechno silné hráče – oni i ti mladí hrají ve svých klubech v prvních lajnách – to se může podařit jenom z obrovského nadšení. Oni byli lepší hokejisté, byli to lepší hráči, než jsme měli my. Uspět s takovým soupeřem, to je něco fantastického. Já mám na ně trošku pifku, o to větší emoce jsem cítil.

.po semifinálovom zápase s Čechmi ste spievali slovenskú hymnu a keď sa vás potom novinári pýtali, prečo ste ju spievali, tak ste odpovedali, že inú nehrali. Ale aj tak sa spýtame: pre vás to bol zápas ako každý iný?
Tak se to nedá říct, protože to byl zápas o medaile, ale brali jsme soupeře, který přijde, ať už by to byli Švédové nebo Češi. Čekali jsme po zápase s Kanadou, který z těch dvou to bude, bylo to Česko, tak jsme se připravili na Česko. Já nejsem z těch, kteří by byli jinak naladění na zápas s mými rodáky. Prostě jsem chtěl vyhrát, chtěl jsem dostat ty medaile a věděl jsem, že otevřeným hokejem je těžko získáme. Tak jsme museli hrát hodně z obrany a pokoušet se chodit na ty brejky. Nechtěli jsme se dostat do pozice, že my budeme útočit a Češi, kteří jsou v tom velice dobří, nám budou brejkovat a dávat góly.

.nám sa ale hra s Čechmi mimoriadne páčila. Bránili sme veľmi disciplinovane a aktívne, nebol to vôbec nejaký pasívny hokej.
Hráli jsme proti nim trošku jinak, než proti Kanadě. Snažili jsme se zastavovat je už v jejich pásmu. S Kanadou jsme se stáhli vlastně na červenou čáru, ale s Českem jsme chtěli hrát otevřenější hokej, napadat je už na jejich polovině, a myslím, že se nám to velice dobře povedlo.

.takže prišlo finále s Rusmi. Podľa toho, aký hokej predvádzali dovtedy, sa nám zdalo, že s nimi sa nedá hrať. Dalo sa?
Dalo.

.vážne?
Vážně. My jsme potřebovali jeden den navíc. Ne kvůli fyzickému odpočinku, tam jsme na tom byli dobře, ale z psychické stránky. Aby jsme strávili, že už máme medaile, a to hlavně u těch mladších hráčů. Starší hráči byli v klidu, ti chtěli vyhrát, chtěli zlato. Mladši ho chtěli taky, ale ti už přes noc těžko spali a do druhého dne už nebyli schopni se znova úplně psychicky zmobilizovat. Důsledkem byli ty chyby, které jsme pak udělali.

.myslíme hlavne tretí a štvrtý gól?
Třetí, čtvrtý a pátý. To finále už někteří hráči po psychické stránce nezvládli tak, jak ty předchozí zápasy. Už věděli, že mají medaili a hráli trochu míň zodpovědně. Už se chtěli tím hokejem bavit i tam, kde to prostě nejde. A tak jsme těm Rusům vlastně na tři góly nahráli.

.ale fakt sa dá hrať proti hráčom ako Malkin, Ovečkin a Semin, keď sú v takej forme ako boli teraz?
No je to těžké. Když jsou rozjetí, tak se to téměř nedá. Proto se nesmí nechat je rozjet. Kdyby jsme v tom zápase byli v takové mobilizaci, jako jsme byli s Kanadou nebo Českem, tak jsme to mohli dotáhnout třeba ne do vítězného konce, ale mohli jsme hrát až do konce vyrovnanou partii.

.vo finále sme teda asi zaplatili určitú „daň z mladosti“, ale inak hrali naši mladí hráči veľmi dobre. Celkove bolo to mužstvo veľmi dobre namiešané.
No, některé věci se povedli. Práce trenéra je tvořivá práce a u národního mužstva je její podstatnou součástí právě to, jak postavit jednotlivé pětky, jednotlivé formace. Ne vždy se to povede, ale jsou věci, které se povedou. Třeba Miklík, Mikuš, Tatar – to se povedlo. Povedlo se Handzuš, Kopecký, Radivojevič. Nebo Šatan s Hudáčkem.

.ono podarilo sa skoro všetko...
No tak, povedlo se toho víc než nepovedlo. A v tom je kouzlo toho, jestli to mužstvo bude dobré nebo ne. Jestli uspěje nebo neuspěje.

.mimochodom, Hudáček sa dostal do definitívnej zostavy na majstrovstvá sveta až na poslednú chvíľu, po zápase s Nemeckom. Alebo nie?
Já už když jsme ho bral do přípravy, tak jsem věděl, že pojede. Ale do té přípravy jsem ho vzal skutečně na poslední chvíli. Kdybych neviděl ten poslední zápas play-off v Košicích, tak bych ho možná nevzal. Ten zápas mi definitivně ukázal, že on je hráč do nepohody a že může na to mistrovství jet. Oni jsou sehraní s Mirem Šatanem z ligy a Libor je hráč bez nervů, který umí podržet puk a umí ho v pravý čas přihrát. Z jeho strany se zakládali ty přesilovkové akce. Samozřejmě, ne vždycky z toho byl gól, ale ta příležitost tam skoro vždy byla. Já bych řekl, že hrál bravůrně.

.v tom útoku sa zjavne najmenej darilo Tomášovi Surovému...
To je pravda, ale musíme si uvědomit, že on hrál centra z donucení. On nikdy nehrál obranného centra a teď musel. Slovensko prostě nemá centry, to je jeden z problémů.

.ak sme hovorili, že Libor Hudáček sa dostal do zostavy takmer na poslednú chvíľu, tak o Jánovi Lacovi to platí ešte výraznejšie. Prednedávnom chytal v Detve a teraz je – oprávnene – nejlepším brankárom majstrovstiev sveta. To je u tridsaťročného hráča vôbec možné?
Tak on nechytal jenom v té Detvě, on chytal taky ligu. A pravda je, že brankáři zrají později. Málokterý brankář je od svých dvaceti borec. Ale to, co se povedlo jemu, je skutečně něco výjimečného. Já sám musím říct, že když jsem ho bral, tak jsem vůbec nepočítal s tím, že na to mistrovství světa pojede. Ale tak se to vyvinulo a když pak odchytal ten zápas proti Finsku, tak po tom, co předvedl jsem na něj vsadil a vyšlo to. U brankáře je to vždycky otázka příležitosti. U brankáře nikdy nevíte předem, jak to dopadne. On seděl v tom Popradě, pak dostal příležitost v době, kdy se to mužstvo rozprodalo a bylo prakticky nulové. A to, že pak prohrávali jenom o gól o dva, to byla jeho zásluha. On si prostě začal věřit a na té vlně zůstal až do mistrovství světa.

.myslíte, že to bol len taký jednorazový úspech, alebo v tom bude pokračovať?
To ukáže budoucnost. Ale myslím, že to je tak poctivý kluk, tak sebevědomý a přitom skromný, že on když dostane v tom Donecku šanci, když bude chytat tu KHL, tak na té úrovni zůstane.

.keď už sme pri KHL, vy ste trénovali Jaroslavľ a dvakrát ste KHL vyhrali. Je to úplne iný vesmír ako naše súťaže?
Tenkrát, když jsem tam přišel, tak se tam hrál lepší hokej, než dnes. Hráči ještě nebyli tak zhýčkaní velkými penězi a nebylo tam tolik mužstev. Ta kvalita byla víc soustředěna do deseti klubů a hrál se tam špičkový hokej. Dneska je ta kvalita rozmělněná do dvaceti šesti klubů nebo kolik jich teď vlastně bude, a myslím, že ten hokej šel v půměru trošku dolů.

.ale v porovnaní s inými európskymi súťažami je to oveľa lepšia súťaž?
Není.

.nie?
Ne. Finsko, Švédsko, Švýcarsko – čtyři nebo pět klubů v těch zemích jsou srovnatelné s kluby v KHL a hráli by tam o špici.

.takže Slovan tam nebude dostávať výprasky?
Výprasky ne, ale nebude hrát o špici.

.ani so všetkými tými posilami, ktoré avizoval? Veď tam bude hrať pomaly väčšina reprezentácie.
To je pravda, ale ty špičkové ruské kluby mají taky hráče z reprezentačních mužstev. Mají tam Švédy, Finy, Čechy a do toho ruští reprezentanti. takže ty kluby jsou silnější.

.ale pre reprezentáciu je dobré, že Slovan bude hrať KHL?
To určitě ano. Slovenská liga tím, samozřejmě, utrpí, ale pro slovenské národní mužstvo je to plus. A budoucnost ukáže, jestli to nebude v konečném důsledku přínos taky pro ligu. V ní teď určitě dostanou větší příležitost mladší hráči. Předpokládám, že letos půjde úroveň ligy trochu dolů, ale za dva, za tři roky to může být podstatně lepší.

.v Čechách bude hrať KHL len HC Lev. Tam sa prečo nepresadil ten model, že by to hralo jedno české mužstvo, napríklad Sparta alebo Slávia?
Nikdo to tam nechce. Jednak na to nemají finance a jednak nechtějí opustit českou ligu, protože už by je nevzali zpět. Kdyby v KHL neuspěli, jakýmkoliv způsobem – třeba finančním krachem, tak už je nevezmou zpět do ligy a museli by se tam opět probojovat přes nižší soutěže.

.začali ste budovať nové reprezentačné mužstvo a hneď na začiatku sa dostavil obrovský úspěch. Aké sú ďalšie ciele?
Tak cíle jsme ještě nestanovili, teď se radujeme z druhého místa. Ale chtěli bychom postavit dobré mužstvo, konkurenceschopné mužstvo na olympijské hry. My nemáme tolik hráčů v NHL jako další mužstva, které přijedou s většinou hráčů z NHL. My jich tam dneska máme jedenáct, včetně dvou brankářů. A ti budou o dva roky zase o dva roky starší. Z toho nestvoříme ani půlku mužstva. Proto musíme dvě třetiny mužstva udělat tady v Evropě. Tady musíme postavit aspoň dvě silné pětky.

.máme na to dostatok kvalitných hráčov?
Není tady široká základna, ale je tady několik dobrých mladých hráčů, kteří když budou na sobě pracovat, tak se můžou dostat do silných klubů a můžou pozvednout slovenský hokej. Oni se musí uplatnit v klubech a my se musíme chodit na ně koukat a některé z nich vytáhnout do reprezentace. A taky to děláme. Kdo znal před rokem Miklíka, Haščáka, Hovorku. Kdo znal Bližňáka?

.tých už teraz poznajú všetci. Sú aj ďalší hráči podobných kvalít, ktorí by mohli hrať za Slovensko?
Jsou. Lapšanský například, nebo Vadas, kterého jsme nemohli vyzkoušet, protože byl pořád zraněný. Podobně Záborský, ten kdyby nebyl zraněný, tak by určitě hrál. To je vynikající levé křídlo, hráč do prvního útoku. Letos se zraněným ramenem nejlepší střelec finské ligy. Momentálně nejlepší Slovák hrající v evropských soutěžích, o tom jsem přesvědčený.

.takže je z čoho stavať...
Máme ještě rok na to, abychom do mužstva zabudovali hráče o kterých předpokládáme, že za ty dva roky už by byli na vrcholu. Velká základna tady není, ale pořád tady vyrůstají hráči, kteří mají perspektivu a mohli by hrát mezinárodní hokej. My je teď musíme vybrat a dostat je na tu úroveň světového hokeje. Já myslím, že k tomu přispěje i ten Slovan v KHL, i ten Lev Praha a Doneck, kde taky bude hrát několik hráčů ze Slovenska. Ti hráči budou hrát výbornou soutěž a mají zaručený růst.

.viete o tom, že vám hráči hovoria Taťka?
No vždyť už mám na to věk. Spíš děda by mi mohli říkat.

.teraz máte pár mesiacov relatívneho voľna. Čo budete robiť?
No chtěl bych si hlavně trochu oddechnout. Někam vyjet a mít klid. Jenže teď je pořád ještě nějaká akce, deset dnů volna v kuse budu mít asi až v červenci nebo v srpnu. Asi pojedu k moři. Já už to slunko nějak moc nemusím, ale ten klid a to podnebí, to je dobré i na nervy i na takovou celkovou pohodu. A pak už začne nová sezona. Vladimír Vůjtek st./
Tréner slovenskej hokejovej reprezentácie sa narodil v roku 1947 v Klimkoviciach, aktívne hrával hokej v kluboch TJ Karviná, TJ Vítkovice a Dukla Trenčín. V Dukle počas vojenskej základnej služby hral aj v I. Slovenskej národnej hokejovej lige. Jeho tridsaťročná trénerská kariéra sa začala v Karvinej a Vítkoviciach, potom bol trénerom československej reprezentácie do 20 rokov. V ruskej superlige s Lokomotivom Jaroslavľ získal v rokoch 2002, 2003 majstrovské tituly, úspechy mal aj v KHL. Po Kanaďanovi Glenovi Hanlonovi trénuje našu národnú reprezentáciu od 1. septembra minulého roka. Jeho syn Vladimír v roku 1997 práve na MS vo Fínsku vybojoval bronzovú medailu a titul najproduktívnejšieho hráča.