Ekonomická stagnace v Anglii a kontinentální recese stále trvá, ale klesající trh tištěných knih se poprvé za dlouhá léta vzpamatoval. Získal totiž nečekanou posilu, protože se nápadně zvýšil počet světových bestsellerů a dokonce i dávno zavedené spisovatelky prodávaly své novinky mnohem více než obvykle (P. D. Jamesová, Aitkenová, Trollopová, Binchyová, Robertsová). Anglie nepamatuje, aby se za pouhý rok prodaly tři knihy jednoho autora (respektive autorky) v objemu deseti a půl milionu, jako se to podařilo Padesáti odstínu šedi. Senzací býval milión jeden. Každý takový monumentální světový úspěch vyvolá vlnu napodobitelů, knihy jsou zboží a trh je průmysl. Hned se objeví celá plejáda epigonů, někdy i mistrných, a žánr, jenž živořil v úkrytu, v tomto případě ženský erotikon, na nějaký čas dominuje světu, než jej smete nová vlna. Objevil jsem další dvě podobné trilogie, které letí světem (Vina Jacksonová a J. S. Scottová), které se ženám snaží namluvit, poněkud nekorektně ovšem, že sexuální podřízenost mužským i poněkud úchylným choutkám, může vést k lásce. Mnozí nakladatelé u nás váhali s nákupem drahých práv a když ty mizerně napsané ptákoviny četli, říkali si, české ženy přece nemohou být tak pitomé. Jako vždy se ukázalo, že když je něco světová senzace, prodává se to všude a všichni to chválí.
.stonásobný zisk
Svět už od invaze Larssonovy trilogie Milénium (anglicky 2008) doslova zaplavují skandinávští autoři hrůzného žánru, který tradičně patřil Anglosasům, a nezdá se, že by jich ubývalo, ba ani prodej jejich starších hitů se nepropadá. Ještě za minulý (čtvrtý) rok se této trilogie v Anglii prodalo půl milionu a světový kombinovaný prodej (+ e- books) už letos dosáhl neuvěřitelných 70 milionů, což je historický rekord. Devět etablovaných světových skandinávských bestselleristů jsem napočítal a za nimi půl stovky neznámých, kteří už nalezli svého nakladatele v angličtině. Není divu, že veletrhu dominoval skandinávský stan. A to se ještě donedávna tvrdilo, že malé jazyky až na vzácné výjimky nemají ve světě šanci. Ovšem Skandinávie na rozdíl od nás své autory i knižní trh mocně dotuje, podobně jako malé Irsko (literární ceny, tvůrčí stipendia, nízké nebo nulové daně), a švédský export spisovatelů vydělal loni více než zbrojní průmysl. Na rozdíl od těžkého průmyslu jsou zisky za práva stonásobné. Spisovatel prodává holá práva a žádné další náklady nemá. U nás nedokážeme vládu ani přesvědčit, aby knihy nezdaňovala ve světě nevídanou sazbou 15 procent DPH, o dotacích ani nemluvě. Přesto se trochu divím, že máme dnes u nás tak mizerné spisovatele. Skandinávský příklad ukazuje, že to jde, ale zřejmě se neznámý autor musí nejdříve prosadit na trhu domácím a ten je třeba vytvořit.
Málokterý nakladatel si může dovolit být snob a pohrdat populárním brakem, bez kterého nepřežije. Průměrný prodej jednotlivých titulů totiž stále a v recesi dokonce prudce klesá, zatímco prodej globálních trháků závratně stoupá. Nakladatel bývá sečtělý, většinou i milovník spisovného umění, a nutně trpí, že většina nejúspěšnějších knih na světě je tak nepředstavitelně ubohá. Je ale třeba rozlišovat. Právě skandinávská literatura dokazuje, že i komerční žánr jako detektivky a napínáky (thrillers) mohou mít vynikající existencionální i morální úroveň, jako kdysi Otec Brown, Hercule Poirot nebo nebo komisař Maigret. A co teprve, když objevíte humoristický román, jaký napsal Jonas Jonasson o dobrodružství stoletého starce. V životě jsem se tolik nenasmál a chřipka mě naráz opustila.
V Anglii letos poprvé elektronický prodej předstihl prodej tištěný a tohle jistě platí v celém globálním jazyce. Obejdou se ale nakladatelé bez výkladu a doporučení knihkupce? Vystačí si s internetem, který je jak roztroušená skleróza? Proto se nejen knihkupci, ale i nakladatelé tak zaradovali, že se pokles prodeje na knižním pultu zastavil. Prodej e-books v USA vzrostl o monumentálních 34 procent, a první kvartál na Amazonu opět vyskočil a to o 22 procent. Anglicky psané knihy se holt prodávají i do Indie a do Číny. Uvážíme-li celkový objem, jde o neuvěřitelná čísla.
.jen grafomani na webu
Pro nás na malém trhu to nic dobrého nevěští. Můj známý anglický distributor se domnívá, že se malé jazyky závislosti na tištěných knihách nevyhnou. Prodej rozdělený na dvě části vykazuje v elektronické podobě nižší zisk (má také vyšší daně) a zisk z prodeje pultovního nenahradí. Kombinovaný prodej se nijak markantně nezvýší, nové čtenáře nevykouzlí. Dokonce mi sdělil s omluvami, že když se profesionální spisovatelé neuživí, také prostě nebudou. Zůstanou jen grafomani na webu, ti píší zadarmo. Jedinou cestou z krize jsou nulové daně a finanční podpora tvůrčího talentu. Londýnští knihkupci, které jsem navštívil, mají za to, že se jim pokles prodeje jednou provždy zastavil. Že existuje tvrdé jádro čtenářů, které technicistní čtení na čtečce neláká. Jistě, jde ale o to, jak velký je takový segment. Nejde jen o o starší vymírající věkovou skupinu, i když jistě někteří čtenáři zůstanou Guttenbergovi věrni. Mých pět dospělých anglických synů by ani nenapadlo, aby si koupili papírovou knihu.
Největší hrozbu těžce zkoušenému českému nakladateli však představují anglosaské literární agentury, které úspěšně licitují s rukopisy nevydaných autorů. Vytvářejí kolem nich velký humbuk a často tyhle zajíce v pytli prodají doma za statisícové částky, ačkoli málokdo a málokdy bestseller předem rozpozná. Nakladatelé překladů na takovou hru přistupují snad z čirého zoufalství, jako by zapomněli, že žádné analogie monumentálního trhu anglického jazyka pro ně neplatí. A přitom všichni dobře ví, že se ty světově trháky vynoří pokaždé z neznáma a neočekávaně. Chcete uspět? Vsaďte na novou trilogii! Zatím se jim daří.
Autor je vydavateľ, žije v Prahe.
.stonásobný zisk
Svět už od invaze Larssonovy trilogie Milénium (anglicky 2008) doslova zaplavují skandinávští autoři hrůzného žánru, který tradičně patřil Anglosasům, a nezdá se, že by jich ubývalo, ba ani prodej jejich starších hitů se nepropadá. Ještě za minulý (čtvrtý) rok se této trilogie v Anglii prodalo půl milionu a světový kombinovaný prodej (+ e- books) už letos dosáhl neuvěřitelných 70 milionů, což je historický rekord. Devět etablovaných světových skandinávských bestselleristů jsem napočítal a za nimi půl stovky neznámých, kteří už nalezli svého nakladatele v angličtině. Není divu, že veletrhu dominoval skandinávský stan. A to se ještě donedávna tvrdilo, že malé jazyky až na vzácné výjimky nemají ve světě šanci. Ovšem Skandinávie na rozdíl od nás své autory i knižní trh mocně dotuje, podobně jako malé Irsko (literární ceny, tvůrčí stipendia, nízké nebo nulové daně), a švédský export spisovatelů vydělal loni více než zbrojní průmysl. Na rozdíl od těžkého průmyslu jsou zisky za práva stonásobné. Spisovatel prodává holá práva a žádné další náklady nemá. U nás nedokážeme vládu ani přesvědčit, aby knihy nezdaňovala ve světě nevídanou sazbou 15 procent DPH, o dotacích ani nemluvě. Přesto se trochu divím, že máme dnes u nás tak mizerné spisovatele. Skandinávský příklad ukazuje, že to jde, ale zřejmě se neznámý autor musí nejdříve prosadit na trhu domácím a ten je třeba vytvořit.
Málokterý nakladatel si může dovolit být snob a pohrdat populárním brakem, bez kterého nepřežije. Průměrný prodej jednotlivých titulů totiž stále a v recesi dokonce prudce klesá, zatímco prodej globálních trháků závratně stoupá. Nakladatel bývá sečtělý, většinou i milovník spisovného umění, a nutně trpí, že většina nejúspěšnějších knih na světě je tak nepředstavitelně ubohá. Je ale třeba rozlišovat. Právě skandinávská literatura dokazuje, že i komerční žánr jako detektivky a napínáky (thrillers) mohou mít vynikající existencionální i morální úroveň, jako kdysi Otec Brown, Hercule Poirot nebo nebo komisař Maigret. A co teprve, když objevíte humoristický román, jaký napsal Jonas Jonasson o dobrodružství stoletého starce. V životě jsem se tolik nenasmál a chřipka mě naráz opustila.
V Anglii letos poprvé elektronický prodej předstihl prodej tištěný a tohle jistě platí v celém globálním jazyce. Obejdou se ale nakladatelé bez výkladu a doporučení knihkupce? Vystačí si s internetem, který je jak roztroušená skleróza? Proto se nejen knihkupci, ale i nakladatelé tak zaradovali, že se pokles prodeje na knižním pultu zastavil. Prodej e-books v USA vzrostl o monumentálních 34 procent, a první kvartál na Amazonu opět vyskočil a to o 22 procent. Anglicky psané knihy se holt prodávají i do Indie a do Číny. Uvážíme-li celkový objem, jde o neuvěřitelná čísla.
.jen grafomani na webu
Pro nás na malém trhu to nic dobrého nevěští. Můj známý anglický distributor se domnívá, že se malé jazyky závislosti na tištěných knihách nevyhnou. Prodej rozdělený na dvě části vykazuje v elektronické podobě nižší zisk (má také vyšší daně) a zisk z prodeje pultovního nenahradí. Kombinovaný prodej se nijak markantně nezvýší, nové čtenáře nevykouzlí. Dokonce mi sdělil s omluvami, že když se profesionální spisovatelé neuživí, také prostě nebudou. Zůstanou jen grafomani na webu, ti píší zadarmo. Jedinou cestou z krize jsou nulové daně a finanční podpora tvůrčího talentu. Londýnští knihkupci, které jsem navštívil, mají za to, že se jim pokles prodeje jednou provždy zastavil. Že existuje tvrdé jádro čtenářů, které technicistní čtení na čtečce neláká. Jistě, jde ale o to, jak velký je takový segment. Nejde jen o o starší vymírající věkovou skupinu, i když jistě někteří čtenáři zůstanou Guttenbergovi věrni. Mých pět dospělých anglických synů by ani nenapadlo, aby si koupili papírovou knihu.
Největší hrozbu těžce zkoušenému českému nakladateli však představují anglosaské literární agentury, které úspěšně licitují s rukopisy nevydaných autorů. Vytvářejí kolem nich velký humbuk a často tyhle zajíce v pytli prodají doma za statisícové částky, ačkoli málokdo a málokdy bestseller předem rozpozná. Nakladatelé překladů na takovou hru přistupují snad z čirého zoufalství, jako by zapomněli, že žádné analogie monumentálního trhu anglického jazyka pro ně neplatí. A přitom všichni dobře ví, že se ty světově trháky vynoří pokaždé z neznáma a neočekávaně. Chcete uspět? Vsaďte na novou trilogii! Zatím se jim daří.
Autor je vydavateľ, žije v Prahe.
Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.