Stala se nástrojem vzdělání, propagandy a zábavy. Bez tištěné knihy, stotisíckrát levnější (a půjčovatelnější) než opis manuskriptu, by nikdy nedošlo k tak dynamickému rozmachu evropské vědy, umění, svobody a blahobytu.
Pět století přibývalo knih i čtenářů, soukromých, školních i veřejných knihoven, nakladatelů a knihkupců. S růstem obyvatelstva a životní úrovně expandoval i knižní trh a renomovaní nakladatelé (často milionáři) podporováni normativním státem, školou, státními i soukromými patrony (Nobel, Booker, Pullitzer) pečovali o kvalitní redakci a propagaci významných autorů. Většinu bestsellerů až do poloviny dvacátého století představovala vysoce hodnotná a dodnes uznávaná díla. Šmíra existovala ještě nedávno na okraji veřejného zájmu.
.kde se stala chyba
Demokratizace společnosti a stále levnější masová produkce knih všechno změnila. Navzdory recenzentům o tom, co budou lidé číst, rozhoduje tržní úspěch, čili většina, navíc podporovaná novým médiem, filmovou adaptací. Samozřejmě i dnes občas najdeme v tabulkách světových bestsellerů díla srovnatelná s Dumasem, Hugem, Dickensem, Austenovou či Čechovem a možná (?) i Dostojevským a stále proti všem intelektuálním snobům platí Feuchtwangerův výrok, že jenom kniha, která nadchne kritiku i milióny čtenářů, je tím pravým kulturním majstrštykem. Takové výjimky jsou dnes už ale vzácné.
Postupná globalizace a s ní spojená reklamní výhoda masivního trhu globálního jazyka (zhruba miliarda čtenářů) radikálně změnila tržní prostředí a nakladatelé se ocitli v pasti. Když jsem v Londýně (1985) navštívil šéfredaktora středně velkého nakladatelství a zeptal se ho, co bude dělat, když mu jeho 400 loňských novinek stěží vydělalo na režii, dostal jsem lakonickou odpověď: „Zdvojnásobím produkci.“ Nevyslovený předpoklad, že snad uloví světový trhák. Honbu za bestsellerem posílil nejen rostoucí trh v anglickém jazyce, ale také druhá technologická revoluce. Elektronická sazba zlikvidovala nákladné Gutenbergovy sazeče, výrazně zlevnila redakční práci a spolu s výkonnější offsetovou technologií radikálně snížila výrobní náklady. Bylo možné vydávat knihy v poměrně malém nákladu i podstatně laciněji a o něco více jich i prodat. Trh, jak se však brzy ukázalo, však není nafukovací a brzy se zahltil.
Nevím, jaký byl tehdy průměrný počet prodaných výtisků od průměrného titulu, ale dnes je to v Anglii 137 a v Americe 251 včetně e-knih, a jen jedno procento veškeré produkce se dostane na chvíli za výlohu. Zato globální bestseller prodá v Anglii hravě milion a někdy i dva. Propastný rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem zvyšuje produkci a ta nedávno dokonce exponenciálně zrychlila; v Anglii se za několik let produkce novinek zdvojnásobila na dnešních 150 000 a v Americe stoupla trojnásobně na 328 000 titulů, nepočítaje reprinty, ale průměrná cena anglického paperbacku se za třicet let (před internetem) zvýšila jen z 6, 90 na 8, 37 libry, zatímco průměrný plat třikrát vzrostl. S příchodem čteček prodej bestsellerů ještě mohutněji posílil (10 – 15 procent) a knihy se začaly v anglosaském světě doslova množit dělením. Celkové kvantum vydaných knižních titulů v USA od roku 2005 přímo explodovalo na čtyřnásobek 1, 237 803 (obsahuje totiž většinou více než tři čtvrtiny reprintů starých knih bez autorských práv (public domain) a knihy vydané vlastním nákladem autora, které nejsou ve statistice novinek). Kombinovaný prodej knih papírových i elektronických však posledních pár let sice roste, ale už jen o několik procent ročně (a to jen díky stále rostoucímu exportu anglicky čtoucím čtenářům po světě, hlavně do Evropy a do Asie). Letos to vypadá, že se růst prodeje e-knih v Americe dokonce téměř zastavil (3 procenta). A to prodají Angličané e-knih (14 procent) a Američané (30 procent); jediní na světě mají významný prodej, který stále díky angličtině ještě narůstá. Prodej papírových knih však od roku 2007 klesá, knihkupectví ztratila 12 procent. V Evropě tvoří prodej e-knih pouhá 2 procenta (Evropská unie je nepovažuje za knihy a zatěžuje vysokou daní za služby).
V takovém moři neprodejných knih se riziko, zisky i marže knihkupectví a nakladatelů stále snižují (e-knihy jsou jen malým finančním doplňkem bestsellerů), ostatní prodej nestojí za řeč a začíná všeobecný úpadek. Je evidentní, že rostoucí prodej anglicky psaných e-knih ukrajuje prodej knih papírových a možná v poměrně daleké budoucnosti, až vymře dnešní většina čtenářů starších a konzervativních, paperbacky nahradí. Tím ovšem zisky nakladatelů i prodejců ještě více klesnou, protože marže e-knih jsou nižší (agentury žádají 20 procent místo deseti) a přitom je zisk nakladatele tvořen téměř výlučně prodejem knih papírových. Čtenářů totiž stále ubývá, může za to – klesající počet mladých (demografický pokles), malá prestiž knihy, špatné školy, čím dál více děti nečte, u nás recese i všeobecný úbytek volného času.
.není trh jako trh
Nakladatelé se brání vydáváním reprintů (ušetří za práva i redakci), celkovým snižováním nákladů, menším počtem zaměstnanců, platy už dlouho nerostou, redakční úroveň se snižuje, překlady jsou čím dál mizernější. Počet knihkupců v New Yorku i v Londýně pomalu klesá, v Americe zanikl celý řetězec (Borders) a anglický Waterstones a německá Thalia mají namále.
V kapitalistickém hospodářství je cyklická nadprodukce běžnou záležitostí a trh si s ní hravě poradí. Proč tomu tak není u knih? Jednoduše proto, že každá kniha je z obchodního hlediska unikát a nikdo neví, jestli se prodá 137 výtisků nebo milion a dnes je jedno, jestli je kniha kvalitně napsaná, nebo ne. Vidina astronomického zisku, tak jako jackpot, láká mnohé, kteří umí jakž takž psát a ti se množí jak králíci. Krizi producentů však, paradoxně, způsobila i technologie. Ta Gutenbergova svět postavila na nohy, ta dnešní pomalu likviduje knihkupce i nakladatele.
Alexander Tomský/
Český vydavateľ, prekladateľ a publicista. Narodil sa v roku 1947 vo Frýdlante. Počas komunizmu emigroval do Británie, kde študoval medzinárodné vzťahy na London School of Economics a tomistickú filozofiu na London Institute of Education. Bol šéfredaktorom jedného z najdôležitejších vydavateľstiev v exile – Rozmluvy. Okrem iného viedol a vydával rešpektovaný časopis Rozmluvy, ktorý bol tajne distribuovaný aj v Československu. Po roku 1989 sa vrátil do Prahy, kde postupne viedol vydavateľstvá Rozmluvy a Academia, prednášal na New York University. Dnes vydáva svoje knihy v Leda/Rozmluvy. Je autorom viacerých prekladov, naposledy románu Nežná je noc od Francisa Scotta Fitzgeralda. Žije v Prahe, je ženatý a má desať detí.
Pět století přibývalo knih i čtenářů, soukromých, školních i veřejných knihoven, nakladatelů a knihkupců. S růstem obyvatelstva a životní úrovně expandoval i knižní trh a renomovaní nakladatelé (často milionáři) podporováni normativním státem, školou, státními i soukromými patrony (Nobel, Booker, Pullitzer) pečovali o kvalitní redakci a propagaci významných autorů. Většinu bestsellerů až do poloviny dvacátého století představovala vysoce hodnotná a dodnes uznávaná díla. Šmíra existovala ještě nedávno na okraji veřejného zájmu.
.kde se stala chyba
Demokratizace společnosti a stále levnější masová produkce knih všechno změnila. Navzdory recenzentům o tom, co budou lidé číst, rozhoduje tržní úspěch, čili většina, navíc podporovaná novým médiem, filmovou adaptací. Samozřejmě i dnes občas najdeme v tabulkách světových bestsellerů díla srovnatelná s Dumasem, Hugem, Dickensem, Austenovou či Čechovem a možná (?) i Dostojevským a stále proti všem intelektuálním snobům platí Feuchtwangerův výrok, že jenom kniha, která nadchne kritiku i milióny čtenářů, je tím pravým kulturním majstrštykem. Takové výjimky jsou dnes už ale vzácné.
Postupná globalizace a s ní spojená reklamní výhoda masivního trhu globálního jazyka (zhruba miliarda čtenářů) radikálně změnila tržní prostředí a nakladatelé se ocitli v pasti. Když jsem v Londýně (1985) navštívil šéfredaktora středně velkého nakladatelství a zeptal se ho, co bude dělat, když mu jeho 400 loňských novinek stěží vydělalo na režii, dostal jsem lakonickou odpověď: „Zdvojnásobím produkci.“ Nevyslovený předpoklad, že snad uloví světový trhák. Honbu za bestsellerem posílil nejen rostoucí trh v anglickém jazyce, ale také druhá technologická revoluce. Elektronická sazba zlikvidovala nákladné Gutenbergovy sazeče, výrazně zlevnila redakční práci a spolu s výkonnější offsetovou technologií radikálně snížila výrobní náklady. Bylo možné vydávat knihy v poměrně malém nákladu i podstatně laciněji a o něco více jich i prodat. Trh, jak se však brzy ukázalo, však není nafukovací a brzy se zahltil.
Nevím, jaký byl tehdy průměrný počet prodaných výtisků od průměrného titulu, ale dnes je to v Anglii 137 a v Americe 251 včetně e-knih, a jen jedno procento veškeré produkce se dostane na chvíli za výlohu. Zato globální bestseller prodá v Anglii hravě milion a někdy i dva. Propastný rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem zvyšuje produkci a ta nedávno dokonce exponenciálně zrychlila; v Anglii se za několik let produkce novinek zdvojnásobila na dnešních 150 000 a v Americe stoupla trojnásobně na 328 000 titulů, nepočítaje reprinty, ale průměrná cena anglického paperbacku se za třicet let (před internetem) zvýšila jen z 6, 90 na 8, 37 libry, zatímco průměrný plat třikrát vzrostl. S příchodem čteček prodej bestsellerů ještě mohutněji posílil (10 – 15 procent) a knihy se začaly v anglosaském světě doslova množit dělením. Celkové kvantum vydaných knižních titulů v USA od roku 2005 přímo explodovalo na čtyřnásobek 1, 237 803 (obsahuje totiž většinou více než tři čtvrtiny reprintů starých knih bez autorských práv (public domain) a knihy vydané vlastním nákladem autora, které nejsou ve statistice novinek). Kombinovaný prodej knih papírových i elektronických však posledních pár let sice roste, ale už jen o několik procent ročně (a to jen díky stále rostoucímu exportu anglicky čtoucím čtenářům po světě, hlavně do Evropy a do Asie). Letos to vypadá, že se růst prodeje e-knih v Americe dokonce téměř zastavil (3 procenta). A to prodají Angličané e-knih (14 procent) a Američané (30 procent); jediní na světě mají významný prodej, který stále díky angličtině ještě narůstá. Prodej papírových knih však od roku 2007 klesá, knihkupectví ztratila 12 procent. V Evropě tvoří prodej e-knih pouhá 2 procenta (Evropská unie je nepovažuje za knihy a zatěžuje vysokou daní za služby).
V takovém moři neprodejných knih se riziko, zisky i marže knihkupectví a nakladatelů stále snižují (e-knihy jsou jen malým finančním doplňkem bestsellerů), ostatní prodej nestojí za řeč a začíná všeobecný úpadek. Je evidentní, že rostoucí prodej anglicky psaných e-knih ukrajuje prodej knih papírových a možná v poměrně daleké budoucnosti, až vymře dnešní většina čtenářů starších a konzervativních, paperbacky nahradí. Tím ovšem zisky nakladatelů i prodejců ještě více klesnou, protože marže e-knih jsou nižší (agentury žádají 20 procent místo deseti) a přitom je zisk nakladatele tvořen téměř výlučně prodejem knih papírových. Čtenářů totiž stále ubývá, může za to – klesající počet mladých (demografický pokles), malá prestiž knihy, špatné školy, čím dál více děti nečte, u nás recese i všeobecný úbytek volného času.
.není trh jako trh
Nakladatelé se brání vydáváním reprintů (ušetří za práva i redakci), celkovým snižováním nákladů, menším počtem zaměstnanců, platy už dlouho nerostou, redakční úroveň se snižuje, překlady jsou čím dál mizernější. Počet knihkupců v New Yorku i v Londýně pomalu klesá, v Americe zanikl celý řetězec (Borders) a anglický Waterstones a německá Thalia mají namále.
V kapitalistickém hospodářství je cyklická nadprodukce běžnou záležitostí a trh si s ní hravě poradí. Proč tomu tak není u knih? Jednoduše proto, že každá kniha je z obchodního hlediska unikát a nikdo neví, jestli se prodá 137 výtisků nebo milion a dnes je jedno, jestli je kniha kvalitně napsaná, nebo ne. Vidina astronomického zisku, tak jako jackpot, láká mnohé, kteří umí jakž takž psát a ti se množí jak králíci. Krizi producentů však, paradoxně, způsobila i technologie. Ta Gutenbergova svět postavila na nohy, ta dnešní pomalu likviduje knihkupce i nakladatele.
Alexander Tomský/
Český vydavateľ, prekladateľ a publicista. Narodil sa v roku 1947 vo Frýdlante. Počas komunizmu emigroval do Británie, kde študoval medzinárodné vzťahy na London School of Economics a tomistickú filozofiu na London Institute of Education. Bol šéfredaktorom jedného z najdôležitejších vydavateľstiev v exile – Rozmluvy. Okrem iného viedol a vydával rešpektovaný časopis Rozmluvy, ktorý bol tajne distribuovaný aj v Československu. Po roku 1989 sa vrátil do Prahy, kde postupne viedol vydavateľstvá Rozmluvy a Academia, prednášal na New York University. Dnes vydáva svoje knihy v Leda/Rozmluvy. Je autorom viacerých prekladov, naposledy románu Nežná je noc od Francisa Scotta Fitzgeralda. Žije v Prahe, je ženatý a má desať detí.
Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.