Čím zač platíme?

Ekonomové se rádi ptají: O co jsem přišel tím, že jsem se snažil vystudovat, věnovat se svému koníčku či neřesti nebo vzít si právě tohoto partnera? Obětované náklady našeho konání jsou viditelné někdy více, někdy méně. Ale vždy existují. Můj oblíbený Fréderic Bastiat dokonce tvrdil, že ekonomické zkoumání začíná teprve tam, kde není vidět odvrácená strana toho, co je zjevné.
Poučen velikány se takto snažím dívat na svět, byť bez jejich velikosti a důslednosti. A tak se třeba při projíždění českého pohraničí stále smutně ptám, jak velkou cenu jsme zaplatili za odsun původního německého obyvatelstva po druhé světové válce. Kdyby k němu nedošlo, zřejmě by někdejší Sudety byly plné nejkrásnějších a nejupravenějších vesniček. Ty totiž nikoli náhodou začínají třeba hned za česko-bavorskou hranicí a přes nesporné úspěchy naší transformace je právě toto při přejezdu hranice stále pro Čecha bolestivé. Tím spíš, že vizuálně se jiné části země s kdysi nedostižným Západem srovnaly. Na druhou stranu, možná by při jiném poválečném řešení dnes bydleli v těch nádherných vesničkách lidé, kteří by v hokejovém zápase fandili Německu. Tak si vyberte. Zvažte náklady a výnosy. Nesoudím, jen chci říci, že cenu za odsun německého obyvatelstva neplatili jen odsunutí, ale i ti, kteří zůstali. Kdo nevěří, ať se jede podívat.
A takových příkladů najdete desítky. Mnozí láteří, že v tak bezbožné zemi jakou je Česká republika lidé prostě ničemu nevěří, nemají kam patřit a nemají řád. A je to prý cena za náš vypjatý ateismus. Ale otočte to a uvidíte i něco pro jinou řadu Čechů pozitivního: Církve nemají velký vliv a moc nad lidmi a to může znamenat přívětivější prostředí pro rozvoj lidské svobody či potlačování doktrinářství. Poláci kupříkladu často opakují, jak to Čechům závidí. V Česku také prakticky neexistuje jistý typ nacionalismu, známý z mnoha zemí Evropy, odvrácenou stranou ale je, že též skoro není loajality k vlastní zemi a k sobě samým. Všichni chtějí být černými pasažéry na veřejném prostoru, který nebereme za svůj, ale za cizí.
A tak to máte se vším. Česku ubývá pracovní síla díky odchodům do ciziny, na druhou stranu nejsou Češi ochotni se stěhovat ani v rámci země a čekají, kdo jim práci přinese až do místa bydliště. Nebo: Vytvořili jsme mnoho nových vysokých škol, skoro každý středoškolák může být vysokoškolákem s diplomem. Náklad? Hodnota diplomů a titulů upadla. Lidé chtěli diplomy, ne vzdělání. Každý si díky sociálním sítím a internetu může splnit tajné přání být vidět, něco sdělovat světu a někoho oslovit. Cena? Veřejný prostor přeplněný zcela irelevantními (dez)informacemi s nulovou či zápornou hodnotou, šířenými irelevantními lidmi. A možnost manipulovat velké skupiny se tím nesnížila.
Myslíte, že jsme si nákladů všech dějů alespoň občas vědomi?
.autor je viceguvernér Českej národnej banky.