Dámy a pánové, přivítejme dnes v košickém Artforu dvě žijící legendy českého undergroundu dob nejen předpřevratových, ale míním, logicky pokračujících až do naší nejžhavější současnosti – Ivana Martina Jirouse a Petra Placáka.
Tak hrozné noci / střídají jasní dnové / a děsím se až / vlkodlaci / nabídnou mi / paci paci
Jako by verši psanými teprve přednedávnem předznamenal si svůj celoživotní osud největší český žijící básník Ivan Martin Jirous, známější pod pseudonymem Magor. Po absolvování dějin umění byl krátce redaktorem časopisu Výtvarná práce, poté vystřídal mnohá manuální zaměstnání. Už po vysokoškolském studiu byl uměleckým vedoucím kapely Primitives Group a později začas spolupracovat s Plastic people of the Universe. V roce 1976 byl zatčen, odsouzen a uvězněn. Do konce roku 1989 byl vězněn pětkrát, jeho celkové „presidentské“ studium trvalo osm let, pět měsíců a tři dny.
Napsal zásadní esej Zpráva o třetím českém hudebním obrození a řadu básnických sbírek, které později vyšli v základním magorovském manuálu Magorova summa. Od počátku devadesátých let je ve svobodném povolání a žije střídavě v Praze a v Prostředním Vydří. K jeho nejznámějším i nejkrásnějším básnickým sbírkám patří Magorovy labutí písně, verše Magor dětem, Magorova vanitas, Ubíječ labutí a Rattus norvegicus. Zatím poslední jeho sbírkou jsou Okuje. Ve svých 62 letech byl oceněn Cenou Jaroslava Seiferta, snad nejprestižnějším českým literárním oceněním, udíleným Nadací Charty 77, cenou, kterou před ním obdrželi takoví titáni československé kultury jako Dominik Tatarka, Ludvík Vaculík, Jiří Kolář, Bohumil Hrabal, Josef Škvorecký nebo Milan Kundera. Nejsoučasnějším počinem Jirousovým jsou pravidelné sloupky v Divadelních novinách Na Oáze s Magorem, podle názvu pražské nádražní hospody, a vznikají také nové básně pro připravovanou sbírku Rok krysy.
Petr Placák je prozaik, historik a publicista. Vyučil se mechanikem a prošel různými dělnickými profesemi. V devadesátých létech teprve mohl vystudovat historii na Filosofické fakultě University Karlovy. Je autorem petice S komunisty se nemluví. K nejznámějším dílům Petra Placáka patří román Medorek a nejnovější knihou je dokumentární esej Fízl, oceněný koncem dubna letošního roku Cenou Magnesia Litera za nejlepší literární dokument.
Pánové Jirousi a Placáku, vítejte v Košicíc...
Tak hrozné noci / střídají jasní dnové / a děsím se až / vlkodlaci / nabídnou mi / paci paci
Jako by verši psanými teprve přednedávnem předznamenal si svůj celoživotní osud největší český žijící básník Ivan Martin Jirous, známější pod pseudonymem Magor. Po absolvování dějin umění byl krátce redaktorem časopisu Výtvarná práce, poté vystřídal mnohá manuální zaměstnání. Už po vysokoškolském studiu byl uměleckým vedoucím kapely Primitives Group a později začas spolupracovat s Plastic people of the Universe. V roce 1976 byl zatčen, odsouzen a uvězněn. Do konce roku 1989 byl vězněn pětkrát, jeho celkové „presidentské“ studium trvalo osm let, pět měsíců a tři dny.
Napsal zásadní esej Zpráva o třetím českém hudebním obrození a řadu básnických sbírek, které později vyšli v základním magorovském manuálu Magorova summa. Od počátku devadesátých let je ve svobodném povolání a žije střídavě v Praze a v Prostředním Vydří. K jeho nejznámějším i nejkrásnějším básnickým sbírkám patří Magorovy labutí písně, verše Magor dětem, Magorova vanitas, Ubíječ labutí a Rattus norvegicus. Zatím poslední jeho sbírkou jsou Okuje. Ve svých 62 letech byl oceněn Cenou Jaroslava Seiferta, snad nejprestižnějším českým literárním oceněním, udíleným Nadací Charty 77, cenou, kterou před ním obdrželi takoví titáni československé kultury jako Dominik Tatarka, Ludvík Vaculík, Jiří Kolář, Bohumil Hrabal, Josef Škvorecký nebo Milan Kundera. Nejsoučasnějším počinem Jirousovým jsou pravidelné sloupky v Divadelních novinách Na Oáze s Magorem, podle názvu pražské nádražní hospody, a vznikají také nové básně pro připravovanou sbírku Rok krysy.
Petr Placák je prozaik, historik a publicista. Vyučil se mechanikem a prošel různými dělnickými profesemi. V devadesátých létech teprve mohl vystudovat historii na Filosofické fakultě University Karlovy. Je autorem petice S komunisty se nemluví. K nejznámějším dílům Petra Placáka patří román Medorek a nejnovější knihou je dokumentární esej Fízl, oceněný koncem dubna letošního roku Cenou Magnesia Litera za nejlepší literární dokument.
Pánové Jirousi a Placáku, vítejte v Košicíc...
Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.