Mým prvním dojmem z encykliky je velké nadšení a myslím, že ve vztahu katolické církve k ochraně životního prostředí se bude mluvit o době „před“ a „po“ 18. červnu 2015. Laudato Si je dokument, na který mnozí věřící i nevěřící dlouho čekali a jsem moc rád, že tento text přišel a že přišel v této podobě.
Zahraniční média o encyklice hovoří jako a přelomovém okamžiku pontifikátu papeže Františka. Již samotná prezentace encykliky 18. června byla výjimečná: na tiskové konferenci se sešli kardinál Peter Turkson z Ghany, jeden z nejvlivnějších pravoslavných teologů dneška Jan Zizioulas, metropolita z Pergamonu, Hans Joachim Schellnhuber, německý klimatolog, vyznáním ateista, člen Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC), kterýžto panel v roce 2007 získal Nobelovu cenu, tehdy spolu s Al Gorem, a Caroline Woo, americká katolická ekonomka a ředitelka Catholic Relief Services. Na tiskové konferenci se sešli katolický kardinál, pravoslavný metropolita, ateistický vědec a americká ekonomka, žena.
Složení panelu předznamenává i poselství encykliky. Obvykle je encyklika jakožto okružní list cílena dovnitř katolické církve, Laudato Si ovšem již v úvodu předznamenává, že si přeje, aby se jednalo o poselství pro celou planetu a všechny její občany, věřící i nevěřící. Encyklika Pacem in Terris z roku 1963 byla určena všem lidem dobré vůle, Laudato Si je již psána všem lidem, neboť všichni žijeme v jednom domě této planety a všichni občané Země jsou vyzváni k záchraně našeho domova.
Předpokládanému čtenáři odpovídá i dikce textu. Na rozdíl od jiných encyklik či exhortací, zde v Laudato Si nejsou téměř žádné teologické termíny, známé jen zasvěcencům, text je velmi čtivý (!) a porozumí mu každý bez nutnosti života v náboženském kontextu či znalosti katolických reálií.
BEZ VÁS SA NEPOHNEME
Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.