Oznámení: „Dne 11. a 12. října proběhne na vinici Machálka od 8. hod. sklizeň modrých odrůd. Kdo může, ať přijde, zahradnické nůžky s sebou.“ Samozřejmě, je čas vinobraní. Tady v Praze je chladněji, takže sběr je trochu pozdější. Ano, ano, Praha má svoje vinice a víno.
Vinice Machálka je například ve Vysočanech. Nadšenci tu založili vinařské družstvo v roce 1996. Samozřejmě, že jako většina pražských vinic pěstují bílé odrůdy – ryzlink, sauvignon, müller, ale sem tam se nějaký ten portugal a frankovka také najdou. Tradičně kolem 1. prosince se na vinici pořádá ochutnávka mladých vín.
Další obnovené a tedy funkčí jsou vinice sv. Kláry v areálu Botanické zahrady v Tróji, Svatováclavská vinice na Pražském hradě, vinice Na Grébovce (dnes v centru města, přesněji na Praze 2 - Vinohrady) a znovuvzkříšená Modřanská vinice, která má sice tradici z 12. století, ale zpět mezi viniční obce byla zapsána až v roce 2000.
Mezi dnešní vybrané způsoby bohatých patří vyznat se ve víně. Kdekdo si doma zakládá vinný archív a učí se v řeči vázané o vínu kulatě mluvit. Než se ale vykřikne: Hurá na láhve!, je třeba strávit celý rok na vinici, makat týden za týdnem a doufat, že se úroda vydaří. Praha jako jedno z nejsevernějších míst evropského vinohradnictví se o kvalitu vína pere každoročně. Révu k ní v 9. století přiblížili Přemyslovci z Moravy. Obzvláštní zalíbení v něm prý nalezli naši svatí. Sv. Ludmila i její vnuk sv. Václav byli znalostmi o pěstování révy pověstní. Karel IV. zase řešil zakládání vinohradů v pražském okolí nezaměstnanost Pražanů, která ho začala trápit v podobě řádění městské chudiny. A roku 1558 v Praze dokonce vznikl první česky psaný odborný spis o pěstování révy a výrobě vína s názvem: Vinice v jakém položení býti má a jakým způsobem člověk má ji dělati, aby toho hojný oužitek mohl míti.“V těch letech už obkličoval historickou Prahu prstenec asi 2000 vinic, které v době svojí největší výkonnosti dokázaly vylisovat až šedesát tisíc hektolitrů vína, což v té době byl jeden hektolitr na jednoho Pražana a rok včetně starců a dětí. Pohromou pro pražské vinice byly války – husitské, třicetiletá i později sedmiletá v letech 1756 až 1763. Už tehdy se plocha pražských vinic smrskla na čtvrtinu. Podobná pohroma jako vojsko mohou být pro dnešní pražské vinaře developerští otesánci hledající nějaké prima parcely pro movité klienty. Tak zatím na zdraví, třeba bílou Ludmilou!
Vinice Machálka je například ve Vysočanech. Nadšenci tu založili vinařské družstvo v roce 1996. Samozřejmě, že jako většina pražských vinic pěstují bílé odrůdy – ryzlink, sauvignon, müller, ale sem tam se nějaký ten portugal a frankovka také najdou. Tradičně kolem 1. prosince se na vinici pořádá ochutnávka mladých vín.
Další obnovené a tedy funkčí jsou vinice sv. Kláry v areálu Botanické zahrady v Tróji, Svatováclavská vinice na Pražském hradě, vinice Na Grébovce (dnes v centru města, přesněji na Praze 2 - Vinohrady) a znovuvzkříšená Modřanská vinice, která má sice tradici z 12. století, ale zpět mezi viniční obce byla zapsána až v roce 2000.
Mezi dnešní vybrané způsoby bohatých patří vyznat se ve víně. Kdekdo si doma zakládá vinný archív a učí se v řeči vázané o vínu kulatě mluvit. Než se ale vykřikne: Hurá na láhve!, je třeba strávit celý rok na vinici, makat týden za týdnem a doufat, že se úroda vydaří. Praha jako jedno z nejsevernějších míst evropského vinohradnictví se o kvalitu vína pere každoročně. Révu k ní v 9. století přiblížili Přemyslovci z Moravy. Obzvláštní zalíbení v něm prý nalezli naši svatí. Sv. Ludmila i její vnuk sv. Václav byli znalostmi o pěstování révy pověstní. Karel IV. zase řešil zakládání vinohradů v pražském okolí nezaměstnanost Pražanů, která ho začala trápit v podobě řádění městské chudiny. A roku 1558 v Praze dokonce vznikl první česky psaný odborný spis o pěstování révy a výrobě vína s názvem: Vinice v jakém položení býti má a jakým způsobem člověk má ji dělati, aby toho hojný oužitek mohl míti.“V těch letech už obkličoval historickou Prahu prstenec asi 2000 vinic, které v době svojí největší výkonnosti dokázaly vylisovat až šedesát tisíc hektolitrů vína, což v té době byl jeden hektolitr na jednoho Pražana a rok včetně starců a dětí. Pohromou pro pražské vinice byly války – husitské, třicetiletá i později sedmiletá v letech 1756 až 1763. Už tehdy se plocha pražských vinic smrskla na čtvrtinu. Podobná pohroma jako vojsko mohou být pro dnešní pražské vinaře developerští otesánci hledající nějaké prima parcely pro movité klienty. Tak zatím na zdraví, třeba bílou Ludmilou!
Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.