hodně brblání a nadávání je na straně politiků, lidu obecného i části akademiků, nicméně většinou bez alternativních návrhů, doporučení či dokonce promyšlených reformích záměrů. Koneckonců, zeptejte se i poučenějších kritizujících ekonomů, jaká by dle nich měla být třeba základní úroková sazba v eurozóně či v USA a dočkáte se povětšinou trapného mlčení. Nicméně není pochyb, že z peněžní politiky, která má být ideálně nudná, se pro mnohé stala téměř výkladní skříň zmaru dnešního vyspělého světa. A to je, samozřejmě, pro centrální bankéře problém, ať už smyslupnosti vlastní práce a správnosti vlastních rozhodnutí věří jakkoli.
Opakovaně přemýšlím, proč tomu tak je. A nedávno jsem po přečtení prací mladého německého ekonoma Benjamina Brauna zahlédl v mlze náznak odpovědi. Spolu s ním mám též pocit, že nám lidé prostě a jednoduše přestali rozumět.
BEZ VÁS SA NEPOHNEME
Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.