Říkáte, že jsem „fanatickým přívržencem volné ruky, trhu bez přívlastku, což v divokých 90. letech privatizace znamenalo volnou ruku hospodářskému zločinu, korupci a útěku před právem, morálkou i vzdělaností (viz stálé zvyšování DPH na knihy). A hlasatelé liberální ekonomie jsou nekulturní fachidioti a jejich mantra tržního principu z nich dělá něco jako soudruhy na ruby“. Ale jistě, že byla divoká a korupční, ta doba železná a kožená – příležitost století, jev možná nevyhnutelný – a nejen u nás. Důležité je, jestli to platí obecně, jestli to platí i dnes. Sám jsem byl tehdy okraden asi o dva milióny tehdejších korun, ale dnes si už nakladatelé a distributoři neubližují, byli by sami proti sobě. Čili jistá samoregulace trhu opravdu existuje – byť je právní postih dodnes zanedbatelný. Dnes deformuje trh především stát svými zakázkami a neochotou trestat korupci. Ostatně je to tak všude, kde nevládne tvrdě vymahatelné právo. Jak můžete vinit trh, když vládne kleptokracie?
Neviditelné ruce trhu se přece daří jenom v právním státě, který udržuje makroekonomickou rovnováhu (netiskne přebytečné peníze, nefinancuje žádná odvětví (s výjimkou kultury, jejíž artefakty jsou materiální, ale svou podstatou duševní), nezatěžuje soukromé hospodářství deficitní byrokracií a neúnosným sociálním státem, důsledně bojuje proti všem monopolům. A ještě tu musí být morálka a stát ji musí aktivně podporovat. Tuhle mantru musíme stále opakovat proti nepřátelům podnikatelské svobody. Největší ekonomové světa se shodují, že díky tomuto objevu dnes možná dvě miliardy lidí nestrádají hladem a polovina světa žije v nadbytku. Největším nepřítelem trhu je téměř vždycky stát, deformující trh. Rozlišujme mezi prokázanou pravdou a ideologií!
V naší pravici vidíte „zastydlé národovce, panslavisty, národní socialisty á la zločinecký prezident Beneš, stačí vám, že euro a Evropskou unii by odmítal Mussolini stejně jako dnešní přívrženci samoděržaví a odpor k fotovoltaice má své kořeny v klausovském elektrárenském ČEZsku.“ I tady bojujete s duchy minulosti, jako byste bojoval s vlastní babičkou. Čeští vlastenci cítí zlo evropeismu a zatím marně hledají, o co se opřít. Stejně jako vy, vyvolávají mrtvé duchy minulosti. Člověk je bytost duchovní a v době pohanské se klaní všelijakým bohům.
Říkáte, „že veškerá zvěrstva a vydřidušství kolem ekologických dotací byla způsobena idiotskou českou legislativou, skleroticky nezohledňující skokově klesající náklady, a že právě díky snižovaným výrobním nákladům, bude-li technologický vývoj pokračovat tímto hektickým tempem, právě fotovoltaice patří - i ekonomicky, bez ohledu na nulová havarijní rizika budoucnost, brzo levnějšího a neskonale bezpečnějšího zdroje oproti rizikové jaderně - fosilní lobby.“
Padáte na tvář před státem, jehož úředníci podnikat ani nemůžou. Uctíváte monumentální ochranu přírody, cíl tak vznešený, že ospravedlňuje téměř každý prostředek. Myslíte si, že má fotovoltaika v našem zeměpisném pásmu budoucnost. Možná má, ale ať to prokáže čas – ovšem bez dotací a pak nebudou ani ta zvěrstva, o kterých píšete. Kde jsou dotace, tam je korupce. V Kalifornii najdete panel na každé střeše a vyplatí se za tržní cenu. A taky existují sluneční pouště. Vidíte absolutní zlo atomu, ale nevidíte milióny lidí, kteří zahynuli v dolech. Proč má stát za naše peníze předbíhat neznámý vývoj? To je revoluční nebezpečné dogma nepředstavitelné víry. Stát má investovat do vědy!
Je děsivá tahle světská transcendence! Reformujme sebe a ne svět, na který platí jen měřítka morálky a přízemních, nepochybných, empiricky osvědčených a neidologických pravd.
Přátelsky, Váš, Al Autor je vydavatel a spolupracovník .týždňa, žije v Prahe.
Neviditelné ruce trhu se přece daří jenom v právním státě, který udržuje makroekonomickou rovnováhu (netiskne přebytečné peníze, nefinancuje žádná odvětví (s výjimkou kultury, jejíž artefakty jsou materiální, ale svou podstatou duševní), nezatěžuje soukromé hospodářství deficitní byrokracií a neúnosným sociálním státem, důsledně bojuje proti všem monopolům. A ještě tu musí být morálka a stát ji musí aktivně podporovat. Tuhle mantru musíme stále opakovat proti nepřátelům podnikatelské svobody. Největší ekonomové světa se shodují, že díky tomuto objevu dnes možná dvě miliardy lidí nestrádají hladem a polovina světa žije v nadbytku. Největším nepřítelem trhu je téměř vždycky stát, deformující trh. Rozlišujme mezi prokázanou pravdou a ideologií!
V naší pravici vidíte „zastydlé národovce, panslavisty, národní socialisty á la zločinecký prezident Beneš, stačí vám, že euro a Evropskou unii by odmítal Mussolini stejně jako dnešní přívrženci samoděržaví a odpor k fotovoltaice má své kořeny v klausovském elektrárenském ČEZsku.“ I tady bojujete s duchy minulosti, jako byste bojoval s vlastní babičkou. Čeští vlastenci cítí zlo evropeismu a zatím marně hledají, o co se opřít. Stejně jako vy, vyvolávají mrtvé duchy minulosti. Člověk je bytost duchovní a v době pohanské se klaní všelijakým bohům.
Říkáte, „že veškerá zvěrstva a vydřidušství kolem ekologických dotací byla způsobena idiotskou českou legislativou, skleroticky nezohledňující skokově klesající náklady, a že právě díky snižovaným výrobním nákladům, bude-li technologický vývoj pokračovat tímto hektickým tempem, právě fotovoltaice patří - i ekonomicky, bez ohledu na nulová havarijní rizika budoucnost, brzo levnějšího a neskonale bezpečnějšího zdroje oproti rizikové jaderně - fosilní lobby.“
Padáte na tvář před státem, jehož úředníci podnikat ani nemůžou. Uctíváte monumentální ochranu přírody, cíl tak vznešený, že ospravedlňuje téměř každý prostředek. Myslíte si, že má fotovoltaika v našem zeměpisném pásmu budoucnost. Možná má, ale ať to prokáže čas – ovšem bez dotací a pak nebudou ani ta zvěrstva, o kterých píšete. Kde jsou dotace, tam je korupce. V Kalifornii najdete panel na každé střeše a vyplatí se za tržní cenu. A taky existují sluneční pouště. Vidíte absolutní zlo atomu, ale nevidíte milióny lidí, kteří zahynuli v dolech. Proč má stát za naše peníze předbíhat neznámý vývoj? To je revoluční nebezpečné dogma nepředstavitelné víry. Stát má investovat do vědy!
Je děsivá tahle světská transcendence! Reformujme sebe a ne svět, na který platí jen měřítka morálky a přízemních, nepochybných, empiricky osvědčených a neidologických pravd.
Přátelsky, Váš, Al Autor je vydavatel a spolupracovník .týždňa, žije v Prahe.
Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.