Nepřizpůsobiví a přizpůsobiví

Zneužívají sociálních dávek, dopouští se často kriminálního jednání, „vybydlují“ domy, atd. V obecnější rovině tím má většina prostě na mysli romské spoluobčany, kteří „nejsou jako my“. Rozhořčení příslušníci většinové populace jsou často poněkud schizofrenní: na romskou menšinu pokřikují „Romové do práce“, ač dobře vědí, že práce v daných oblastech není, a pokud náhodou je, není pro Romy.
Schizofrenie existuje i ve vztahu ke státu. „Většina“ na Šluknovsku požaduje, aby stát zavedl tvrdá bezpečností opatření a přestal „nepřizpůsobivé“ rozmazlovat příliš štědrou sociální politikou, ale jen málokdo chce vidět, že ghetta na Šluknovsku i jinde nevznikla kvůli „štědrým“ sociálním dávkám, ale spíše kvůli kombinaci slepé víry v tržní síly a naprostého selhání sociální politiky státu.
Dalo by se argumentovat, že vláda, která krátí sociální dávky, razantně zvyšuje nepřímé daně, a i jinak řeší ekonomické problémy na úkor sociálně slabších, musí být náramně spokojená, že i lidé, které od nuzných poměrů „nepřizpůsobivých“ často dělí jen to, že nejsou Romové, jsou natolik sociálně „přizpůsobení“— tedy zpracovaní propagandou, předsudky, stereotypy a neochotou věci hlouběji domýšlet, — že si raději „vyšlápnou“ na Romy, než aby šli demonstrovat před Strakovu akademii. Skoro se chce ironicky říct, že kdyby vládní neoliberálové Romy neměli, museli by si je vymyslet. Pokusme se ale dát věci do širšího kontextu a porovnejme ekonomické dopady tolik zdůrazňované kriminality a asociálního jednání „nepřizpůsobivých“.
Tito zaručeně „neromští“, nebo jak se u nás říká „bílí“, spoluobčané, dokázali jen na tzv. nákladech ekonomické transformace v 90. letech minulého století připravit stát o stovky miliard korun. Podle oficiální analýzy ministerstva financí z roku 2001 činily celkové náklady transformace zhruba 700 miliard korun. Do těchto nákladů počítaly především tunely, defraudace, zbytečně zbankrotované banky i fondy. Spousta těchto peněz se nikam nevypařila: skončila v kapsách „přizpůsobivých“ šikulů a v daňových rájích. Postupně vzniknul nový systém, v němž ti „nejpřizpůsobivější“ mezi námi zcela systémově obírají podle odhadů státní pokladnu každým rokem o zhruba 100 miliard korun v podobě korupce, předražených zakázek a různých vykutálených provizí. Za deset let je to přibližně hodnota jednoho ročního rozpočtu České republiky.
Kriminalita „nepřizpůsobivých“ je ve srovnání se stovkami miliard rozkrádaných spoluobčany, kteří se, často spolu s politiky, nejlépe přizpůsobili neviditelné ruce trhu, jen slabý odvar. Autor je český politolog, bývalý poradca Václava Havla. Text vyšiel v internetovom Deníku Referendum. Krátené.