Donald Trump opět čelí vážnému obvinění, tentokrát z pokusu o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020, v nichž bez jakýchkoliv pochybností prohrál s Joem Bidenem.

Po roku 1989 bolo u nás dosť takých, čo nikdy nemali ani nenadobudli dôveru v demokratický systém, a samozrejme aj tých, čo uverili vo fukuyamovský samopohyb slobody.

Namiesto vrcholiacej predvolebnej kampane v kľúčovom zápase o demokraciu, ako boli pomenované tieto parlamentné voľby, sa nedá pohnúť. Máme horúčavy a psie dni.

Ešte prednedávnom sa všetky parlamentné strany zhodli, že o kandidátoch na funkciu prezidenta budú uvažovať až po parlamentných voľbách. Ale niečo sa zmenilo.

Z veľkého spájania neostalo nič, len akási vnútropodniková turistika a niekoľko mizerných zákonov, ktoré prijal rozgurážený parlament. Poslanci si prišli na svoje. Konečne zavládla masová ľudová tvorivosť.

V Česku zavládl uklidňující konsensus ohledně toho, co je potřeba dělat v současných podmínkách, spojených s Putinovou válkou. Slovensko musí bezpodmínečně hledat podobnou shodu.

Podieľal som sa na tvorbe viacerých politických programov – VPN, SKOI, DS, SDK, OKS. Všetky boli programami slobodných občanov v slobodnej spoločnosti a slobodnom štáte.

U Pirátů, v ministraně české vládní koalice, se odehrál miniskandál. Na návrh místopředsedy vlády Ivana Bartoše vyloučili Piráti ze svého vedení aktivistku Janu Michailidu.

Ľudovít Ódor nám povedal, že sa to dá aj inak. Zrejme to nemyslel ako floskulu. Ale za štyri mesiace? A ako inak? Automaticky sa ponúka odpoveď, že inak ako Ficova vláda, a iste je to tak. Ale rovnako je na mieste aj iná odpoveď.

V amerických republikánských primárkách v roce 2016 těžil Donald Trump z fragmentace elektorátu. Něco podobného se může stát letos a také příští rok.