Práce 4.0 v časech průmyslu 4.0

efektní termíny popisující celospolečenské fenomény stylem updatovaných verzí operačních systémů jsou v módě minimálně od doby, kdy se vžil název Web 2.0 – tehdy šlo o to, že koncoví uživatelé začali poprvé plnit kyberprostor vlastním obsahem.

Byla to éra masivního nárůstu popularity blogů a prvních pokusů o sociální sítě, nicméně v dobách, kdy se internet plnil křiklavými MySpace profily pubertálních slečen, na nichž se vzývaly modly tehdy populárního hudebního stylu emo a každý, kdo chtěl být aspoň trochu trendy, si vedl rozdrásaný on-line deník o strastech velkoměstského single života, si málokdo z běžných uživatelů IT technologií dovedl představit dopady nové povahy virtuálního světa. Rozvoj mobilních zařízení, vysokorychlostní internet a vzájemné sociální prosíťování během několika let výrazně proměnily široké spektrum oblastí: média, marketing, samotný způsob nakupování všeho od brambor po automobily i navazování partnerských vztahů. Práce jako taková samozřejmě nezůstala stranou.

Termín práce 4.0 popisuje situaci, kdy bude dále klesat potřeba lidského faktoru zejména u rutinních a mechanických činností. Robotizace v kombinaci s prosíťovanými smart technologiemi patrně v relativně nedaleké budoucnosti nahradí či minimálně výrazně sníží potřebu najímání méně kvalifikovaných pracovníků. Digitalizovaná automatizace se zřejmě nevyhne žádnému pracovnímu odvětví. Poradenská firma McKinsey, jejíchž služeb využívá většina velkých světových korporací, ve studii z roku 2013 uvedla, že technologiemi s největším dopadem na ekonomiku a společnost jsou nebo velice brzo budou cloudové služby, internet věcí, mobilní internet a 3D tisk. Všechno technologie související s digitalizací a virtuálním prostředím.

„Ani ti nejzasvěcenější insideři nejsou schopní předvídat dopady technologického pokroku na dobu delší, než je horizont několika málo let.“

Zatímco zástupci technologických firem a odborníci na informatiku robotizaci a související disciplíny obecně vnímají tento trend jako sice svého druhu výzvu, nicméně výzvu pozitivní, z levé části politického spektra se ozývají hlasy líčící nadcházející změny na trhu práce v těch nejčernějších barvách. Na konferenci Práce 4.0 v časech průmyslu 4.0 byl zástupcem těchto názorů bývalý premiér, eurokomisař a v současné době poradce premiéra Vladimír Špidla.

vzpoura robotů proti Špidlovi

Špidla se na konferenci nechal slyšet, že kvůli robotizaci ve dvacetiletém horizontu „zanikne až 53 procent pracovních míst v Česku“. Není úplně jasné, odkud bývalý premiér svá čísla čerpá. Předpovědi na dvacet let dopředu se v době, kdy se soustavně nedaří ani v rámci několika měsíců odhadnout výsledek událostí celosvětového významu, jako byl brexit nebo prezidentské volby v USA, zdají být poněkud furiantské. Digitalizaci přirovnal Špidla k průmyslové revoluci 19. století. S tou se podle něj tehdejší společnost také vypořádávala desítky let. Zapomněl však už zmínit, s jakými že to jevy ono „vypořádávání se“ souviselo: skokové zvýšení bohatství společnosti a HDP na hlavu, stejně dramatické navýšení průměrné délky života, populační boom. Koneckonců i sociálnědemokratické hnutí, jehož je Špidla současným reprezentantem, vzešlo ze společenských změn průmyslového věku. Jeden by řekl, že dnešní socialista bude na dobu velkých zápasů vlastních ideových praotců pohlížet smířlivěji.

Ještě ostřeji, s odborářskou rázností, se do mašin, jež hrozí vzít dělníkům práci, pustil předák Josef Středula. V interview pro server Info.cz nastínil chmurné zítřky: nezaměstnanost v Česku díky robotizaci podle něj „určitě poroste“, hrozí „radikalizace společnosti a nepokoje“, neboť lidé budou „chudí na druhou a určitě si nebudou moci kupovat výrobky produkované těmito stroji“.