ten starý, klasický, offline je svázán regulací, stát na něj nakládá byrokratické povinnosti a vymáhá na něm placení často velmi vysokých daní. Antimonopolní úřady v něm tvrdě hlídají podíly na trhu a případné zneužití dominantního nebo monopolního postavení. Ten druhý, online a technologický svět všemu z toho uniká. Funguje v paralelní polis, kam se zatím nedostala téměř žádná regulace a technologickým firmám se doposud velmi úspěšně daří unikat před placením daní. Částky, které ze svých příjmů odvádějí, jsou často setinami a tisícinami sazeb, které ve stejných zemích musí zaplatit klasické firmy.
Jsou to ti nejtvrdší kapitalisté dnešní doby. Žádná radikální levice, progresivisté a antikapitalističtí aktivisté, kteří tradičně útočili na symboly globálního kapitalismu, jako jsou velké banky a energetiky, po nich nejdou. Vždycky se mluvilo o „tlustých kocourech“ z Wall Streetu. Točily se filmy ukazující jejich hamižnost a hédonický životní styl. Teď o žádných tlustých kocourech ze Silicon Valley neuslyšíte. Velkým technologickým firmách, které jsou dnes v mnoha ohledech nejmocnějšími globálními hráči, se při provozování nejdrsnější formy kapitalismu daří udržovat image až neziskových vykonavatelů dobra. Není to jen tím, že jejich majitelé a šéfové nechodí v luxusních oblecích, ale šedých tričkách a mikinách jako Mark Zuckerberg nebo černých rolácích, jako chodíval Steve Jobs.
„Technologické firmy jsou dnes nejmocnějšími a nejtvrdšími kapitalisty.“
Podstatnou roli hraje dojem, že jejich služby jsou na internetu pro zákazníky zadarmo. Už jim nedochází, že právě tím, jak hojně je využívají a kolik toho o sobě ochotně prozrazují, se stávají pro Facebook a Google zbožím, které dokážou velmi draze prodat svým klientům. Známé heslo, že nic na světě není zadarmo, a že když za něco neplatíte, stáváte se zbožím, je tady dotaženo do miliardových zisků. A právě díky virtuálnosti a globálnosti se technologickým firmám daří unikat regulacím i daním. V mnoha branžích, kde proti sobě stojí hráči ze staré a nové ekonomiky, to vytváří nerovné podmínky na trhu.
Tvrdě regulované klasické televize a stále ještě dost regulované mediální domy, které jsou nuceny platit standardní, pro konkrétní zemi běžné daně, zápasí o podíl na trhu s úplně neregulovaným Googlem a Facebookem, které na dani odvádí jen desetiny a setiny svých příjmů. Trh s reklamou je nejviditelnější, protože v něm operují právě největší technologické společnosti. Z něj pochází naprostá většina jejich zisků. Podobné příklady nerovnosti na trhu se ale najdou v řadě dalších branží.
evropský daňový ráj
Téměř všechny velké technologické firmy se zrodily v americkém Silicon Valley. Zajímavé je, že za miniaturními daněmi míří do Evropy. Tady si především v Irsku a Lucembursku vytvářejí centrály, do nichž směřují všechny své příjmy z celého světa. Tady z nich platí miniaturní daně. Tady parkují nerozdělené zisky, které nevracejí do Ameriky, protože by tam z nich státu musely zaplatit nesrovnatelně víc. Daně, které odvedou technologické firmy v Evropě, jsou zlomkem toho, co platí jinde ve světě.
BEZ VÁS SA NEPOHNEME
Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.