Debaty viceprezidentských kandidátů bývají zdvořilostní záležitostí, na které se zapomene ještě rychleji než o nich média stačí poreferovat. Jen jednou za čas na nich záleží o něco víc, jako například v roce 2008, kdy k sobě republikánka Sarah Palin přitáhla pozornost nekonvenčním stylem i neznalostmi a v debatě s Josephem Bidenem musela napravovat reputaci.

Vedení republikánské strany ve Sněmovně reprezentantů odvolalo Liz Cheneyovou z postu šéfky republikánské konference. Znamená to další utužení Trumpova kultu na americké pravici.

Je zajímavé sledovat naše diskuze o konfliktu mezi Izraelskými obrannými sílami a teroristickou sítí Hamás v Gaze. Za našimi názory se leccos skrývá. A leccos to o nás vypovídá.

Minulý týden Sněmovna reprezentantů vyřadila Marjorie Taylor Greene, republikánku z Georgie, ze vzdělávacího a rozpočtového výboru, čímž ji fakticky zbavila legislativního vlivu.

Čeští a slovenští politici selhávají v základních povinnostech, a sice v zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů. Po kolosální prohře zvané Covid-19 je tu dnes snaha o posílení vlivu Ruska.

Naši politiku trápí ztráta důvěry. Když důvěru nemá vláda, nahradí ji nová. Co však dělat, když ji ztratí politika jako taková? Kdo, nebo co ji nahradí?

Když prezident Biden přebíral řízení zahraniční politiky, on i jeho poradci věděli, že vrátit se do světa před Trumpem nepůjde a zavést nový kurs bude komplikované. V realitě je to ještě komplikovanější.

Prezident Biden označil ruského prezidenta Putina za zabijáka bez lidské duše – a strhl se poprask. Dobře sehraný poprask, který Moskva, plná komplexů, potřebovala.

Prezident Joe Biden byl zvolen širokou koalicí voličů od levého okraje politického spektra až po konzervativní pravici. Jakou šanci má tuto koalici udržet po celé čtyři roky svého mandátu?

O čem je politika hlavně? Dostanete tolik odpovědí, kolika lidí se zeptáte, od Aristotela po Pepu Vomáčku, co sedí u piva Na růžku. Pokud by vás zajímalo, co si myslím já, pak toto: