Revolta proti politickým elitám, proti Evropské unii a globálnímu kapitalismu skončila. Francouzským prezidentem se přece stal Emmanuel Macron.

Je to řízená provokace. Nasadili na mě agenta. Je to jako v padesátých letech. Jsou to estébácké metody. Stejné věty, stejná slova. Tak Andrej Babiš odvrací zatím největší skandál, který spustily nahrávky dokumentující zneužívání vlastních médií proti politickým konkurentům.

Digitální revoluce s sebou přinesla i zcela nový typ ekonomiky.

Osmý květen už není to, co býval, natož devátý květen. To byla sláva! Přehlídky, recitace, pionýři, šeříky, krvavé válečné filmy v televizi… Rusům na jeden den odpustili i lidé, kteří měli jinak dost důvodů je nesnášet.

Skandály české politiky mají jeden společný rys – v obecné paměti z nich nakonec zůstanou ty nejefektnější, ale fakticky nejméně důležité výjevy.

Reduktio ad Hitlerum čili argumentace Hitlerem je způsob, jak účelově zesílit argumentaci a emotivní dopad nějakého výroku. Je to považováno za klasický rétorický faul, který se ve „slušné společnosti“ nedělá.

Žijeme v divné době. Pořád ale nejlepší za několik posledních set let. Alespoň zatím. Navíc s tímto hodnocením komunističtí pohrobci, lidé neúspěšní, slabí a diskriminovaní nemusí souhlasit.

Když se v neděli 23. dubna večer zavřely poslední volební místnosti a francouzské ministerstvo vnitra začalo pouštět první průběžné výsledky, vyrazil těsný vítěz Emmanuel Macron se svými příznivci slavit do brasserie La Rotonde na pařížském bulváru Montparnasse.

Cesta k novým vztahům mezi Evropskou unií a Velkou Británií po brexitu nebude snadná. Zbývajících sedmadvacet členů pod taktovkou Německa a Francie se o to postará.

V pondělí skupina Julius Šuman, jakési české WikiLeaks se specializací na Andreje Babiše, zveřejnila první várku neznámo kým pořízených odposlechů ministra financí, na nichž s naprostým despektem a vulgárně mluví o některých svých politických nepřátelích, co to povídám, kolezích ve vládě.