„Slovákov politické divadlo nezaujíma. Nezaujíma ich ani klasika. Zaujíma ich len Lasica, Na skle maľované a dvojitá porcia zemiakov."

Mezi známými levicově liberálními publicisty v Česku nepochybně vyniká Václav Bělohradský, profesor sociologie v Terstu.

V nedeľu večer v divadle Aréna vykričal publiku hlavný hrdina hry Kukura našu kultúrnu priemernosť. Po vzore Bernhardovho Teátermachra im vmietol do tváre, že v televízií u nás vládne „priemernosť popoludňajších sérií v hlavnom vysielacom čase“, že nás nezaujíma svetová a ani vlastná klasika, že po Európe stoja rady mladých ľudí pred galériami a divadlami – a tu? No, tu nič.

Média musí být nepochybně kritická vůči každé vládě, musí její činy poměřovat tradiční morálkou a přízemním realismem, jinak bychom rezignovali na zlepšování světa a politici by nás brzy přivedli svými nápady a korupcí na mizinu. Někdy mám však dojem, že je dnešní komentariát všude v Evropě (bez ohledu na politický předsudek) naprosto jednotný ve svém pesimismu a negativismu. Jinými slovy – až na malé výjimky není loajální vůči městu a reálnému světu a dokonce ani vůči sobě, jako by se divil, že jsme ještě nespáchali sebevraždu.

Jeho kolegovia sa zhodujú, že patrí k najlepším odborníkom na trestné právo na Slovensku. Podľa viacerých je však málo razantný a nemá skúsenosti s ťažkými kauzami. Kto je vlastne Jozef Čentéš? Vrátil by prokuratúre punc dôveryhodnosti, alebo bude v prípade svojho zvolenia rovnakým sklamaním ako Dobroslav Trnka?

S premiérkou Radičovou sa vraj predtým, ako odstúpil z tajnej voľby, nestretol. Takýto návrh mi nedala ani žiadna osoba z jej okolia, tvrdí koaličný kandidát na šéfa prokuratúry Jozef Čentéš.  

Žádný výrok Margarety Thatcherové nezpůsobil takový poprask, jako „žádná společnost neexistuje, existují jen individuální muži, ženy a také rodiny…“

Byzantský učenec napísal, že monarchia je najspravodlivejšia forma vlády. Kým ju udržuje Boh, vládcov volí armáda alebo aristokratický Senát a korunovaní nasledovníci alebo uzurpátori sa automaticky stávajú svätými.

Program Slovenskej televízie Hlava XXI. mal študentom otvoriť dvere do sveta. Jeho tvorca, spoločnosť MOW, namiesto toho zanechala dlhy a študentov bez výhier.

Očekával jsem, že nové české vydání Zániku Západu od Oswalda Spenglera z roku 1918, který na základě mylné cyklické teorie historie předpovídal jakýsi konec naší civilizace, rozvíří u nás diskusi o její podstatě a výzvách do budoucnosti. Nestalo se, avšak na Západ od nás se toto téma neustále přetřásá. V Anglii dokonce vznikl časopis Standpoint, který má záchranu západní civilizace ve svém programu.