Minulý týden na Hospodářské komoře premiér Sobotka jakoby zničehonic zmínil, že Česká republika by se v dohledné době měla rozhodnout o vstupu do eurozóny.

Skupina Agrofert se aféru s nahrávkou Přibil-Babiš pokouší lokalizovat a umrtvit tím, že z ní učiní izolovaný problém jednoho redaktora Mladé fronty Dnes.

V pondělí skupina Julius Šuman, jakési české WikiLeaks se specializací na Andreje Babiše, zveřejnila první várku neznámo kým pořízených odposlechů ministra financí, na nichž s naprostým despektem a vulgárně mluví o některých svých politických nepřátelích, co to povídám, kolezích ve vládě.

Včera Andrej Babiš v deníku Právo potvrdil spekulace, že i když ho premiér vyhodí z vlády (což už je skoro jisté), politicky chce držet pozice, takže i kdyby on z vlády musel odejít, ostatní ministři za ANO zůstanou.

Na co jsou akce, jako byl v úterý summit Women20, tedy summit pro významné ženy ze skupiny států G20, v Berlíně?

Ačkoliv turecký prezident Recep T. Erdogan ovládl referendum a získá pravomoci jmenovat bez parlamentu některé ministry nebo soudce, těsný výsledek 51,4:48,6 je velkým překvapením.

Uplynul rok od pokusu o vojenský převrat v Turecku a následných čistek. Vztahy s klíčovými státy EU jsou nejhorší od nástupu Recepa Erdogana k moci v roce 2003 – především s Německem, které má největší tureckou menšinu v Evropě a dosud bylo jeho tradičním spojencem.

U našich severních sousedů se v uplynulých dnech seběhla válka kolem justiční reformy, která měla všude za polskými hranicemi – v Evropské unii a evropských médiích, především těch německých, ale koneckonců i u nás – krajně nešťastný průběh.

Nevládní organizace, NGOs, nevládky, mají obecně nimbus božích lidí, šílenců, kteří někdy v zájmu dobré věci překračují pravidla i zákon, a přesto je dobré je chránit, protože bez nich by náš svět byl bezcitnější a ovšem nudnější.

Nejvyšší soud propustil 27. června z výkonu trestu na pražské Ruzyni Kamila Jirounka, bývalého spolumajitele firmy Oleo Chemical.