Donald Trump minulý utorok telefonoval s Milošom Zemanom a pozval ho do Bieleho domu. Vraj v apríli 2017, dátum ešte nie je jasný. Ale Hrad mal dôvod, prečo sa to ponáhľal zverejniť.

Sú týždne, keď sa nedeje nič zvláštne, a potom príde týždeň s tromi veľkými kauzami – justičnou, vedeckou a mediálnou. Možná ich aj niečo spája.

Národní mýty jsou často jen skrytý nacionální egoismus, alibi pro politické obchodování a víra v kulturní konstrukty po záruční době. Současně však vidíme kolem sebe lidi, kteří otevírají svá srdce, mysli, příbytky, peněženky… potřebným. Tváří tvář přetlaku mudrování, komentářů, informací a svědectví o veřejném prostoru existuje vlastně jediná podstatná otázka, kterou bychom měli klást sami sobě: udělali jsme, s ohledem na svoji pozici a roli ve společnosti, co jsme měli a mohli udělat?

Jeden z dookola sa opakujúcich argumentov čitateľov kníh Petra Tótha a Martina Hanusa je, že 80. roky predsa neboli 50. roky. Rozotomilá myšlienka.

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral svou personální politikou znovu přitáhl k veřejnoprávnímu médiu negativní pozornost. Ani ne rok po pokusu jmenovat do čela zpravodajství kontroverzní Jitku Obzinovou najal jako „odborného pracovníka“ bývalého šéfa slovenských veřejnoprávních médií Jaroslava Rezníka. Akvizice stojí za pozornost z více důvodů. Zdaleka nejen proto, že Rezník ještě jako ředitel agentury TASR podepsal spolupráci s kremelskou agenturou Sputnik.