V zalidněném foyer bratislavského Grand Hotelu River Park čekám na další panelovou diskusi na stagi Marie Terezie. „Profesor Klvaňa?“ Stojí přede mnou dívka v zelených šatech, něco přes dvacet.

Americký exministr zahraničí Henry Kissinger opět zvedl mandle mnoha pozorovatelům ruské války na Ukrajině, když prohlásil, že by Kyjev měl uzavřít s Ruskem mír výměnou za část svého území.

Zprava doleva je na americkém politickém spektru shoda na tom, že největším poraženým posledních voleb je politik, který vůbec nekandidoval, a sice Donald Trump.

Známé rčení praví: Dej si pozor na to, co si přeješ, mohlo by se ti to splnit. Fotbalové mistrovství v Kataru je v mnoha ohledech přesnou ilustrací jeho moudrosti.

Primárky v Michiganu nás přiblížily k souboji, který většina lidí v Americe nechce, ale je jí souzen: Repete duelu Biden – Trump, tentokrát v obráceném gardu. Vyzývatelem bude republikán, obhájcem demokrat.

Příjezd z Charlestonu do Beaufortu po státní silnici číslo 17 je neobyčejně malebný i koncem února, kdy rákosí a tráva v mokřinách podél pobřeží nejsou zdaleka prosyceny tak jasnými barvami jako v létě.

Život hrdinného aktivisty nám znovu připomněl, že Rusko má tradici prozápadních intelektuálů usilujících o spojení osudu jejich vlasti s cestou naší civilizace.

Podpis spojenců pod Washingtonskou smlouvou, která před 75 lety zformovala NATO, byl symbolickým gestem, potvrzujícím, že svobodný svět je ve studené válce s komunistickým Ruskem a jeho državami.

Americký prezidentský souboj bude opakováním voleb z roku 2020. Utkají se Donald Trump jako vyzývatel a Joe Biden jako obhájce. Oba ve svých stranách získali dostatečný počet delegátů pro letní nominační sjezdy.

Některé aspekty dneška připomínají osmou dekádu minulého století. Pamatujme si tedy, co jí předcházelo, ale i to, co přišlo po ní. Pomůže nám to vidět drama dnešních let v souvislostech a také to ušetří zbytečné nervy.