Nie som aktivistka

.eva Čobejová .lukáš Krivošík .časopis .rozhovor 19.01.2013

Najprv zaujala svojimi blogmi. Otvorene v nich písala o svojom živote. Vďaka vzdelaniu, vnútornej sile a zodpovednosti sa začala vzďaľovať od rómskej komunity, v ktorej vyrástla. Napísala o tom aj zaujímavú knihu Cigánka. Janette Maziniová.

Mír v Evropě

.alexander Tomský .časopis 21.10.2012

Nobelova cena za mír Evropské unii vyvolala uštěpačné, satirické i rozhořčené komentáře, jen těch pozitivních bylo poskrovnu. Je totiž komické dávat cenu za příspěvek k složitým podmínkám míru, který je výsledkem mnoha historických a politických sil, často bezejmenných, většinou nemírových. Byl mírotvorce Gorbačov nebo Reagan? Chamberlain mnichovského míru nebo Churchill, který požadoval ozbrojený zásah proti Hitlerovi? Právě pacifisté měli přece lví podíl odpovědnosti za povzbuzení Hitlerových válečných ambic. Mír ale nemusí být vůbec pozitivní, jak dokládá Pax Romana po likvidaci římské republiky, nebo jak si jej pamatují pamětníci Tábora míru a socialismu.

Peter Pollák: Rozmýšľam a snívam v rómčine

.elena Akácsová .časopis .lifestyle 22.10.2012

Splnomocnenec vlády pre rómske komunity a poslanec OĽaNO Peter Pollák hovorí, že je práca, ktorú robiť musí, a práca, ktorú robiť chce. Aby mohol uskutočniť svoju rómsku reformu, musí riešiť aj administratívne veci, o ktorých existencii nemal ani tušenia.

Bludné kruhy v Bánovciach

.matej Gašparovič .časopis .týždeň doma 16.09.2012

Mladá rómska rodina Pihíkovcov z Bánoviec nad Bebravou sa nemôže dostať k slušnému bytu, ktorý je životne dôležitý pre ich ťažko choré dieťa. Dopláca na bremeno, ktoré visí nad miestnou menšinou?

Jak vypadá svět

.alexander Tomský .časopis .klub 25.02.2013

Pozvali mě na hodinový rozhovor do rozhlasu. Na pusté žvanění je to moc, na velké téma, jak vypadá svět, málo. Předpokládám, že jde o svět celý, nejen unavenou západní civilizaci.

Prezidentská volba a české trauma

.alexander Tomský .časopis .klub 10.02.2013

Většina komentátorů se shoduje: Miloš Zeman vyhrál prezidentské volby mimo jiné i proto, že na protivníka vytáhl tzv. národoveckou kartu Benešových prezidentských dekretů o poválečném vyhnání českých Němců, na kterou jeho odpůrce neuměl takticky odpovědět. V demagogickém souboji kandidátů nestačilo prohlásit, že jsou dekrety mrtvé a obavy o navrácený majetek liché, že to jen z dnešního pohledu se jeví Beneš jako zločinec, protože v kontextu světové války bylo vše jinak. Bylo třeba odpovědět bez vytáček: pane kolego, máme oba na věc naprosto stejný názor, vyhnání bylo historicky nevyhnutelné, soužití Čechů a Němců nemožné, postupimskou dohodou odsouhlasené a tudíž naprosto politicky i morálně v pořádku. To ovšem aristokratický duch tvrdit nemohl, protože si navzdory pokušení relativizovat morálku vlastně nic takového nemyslí a kdoví, co na to téma mnohokrát veřejně tvrdil v Rakousku.

Antidiskriminační civilizace

.alexander Tomský .časopis .klub 14.01.2013

Judeo-křesťanský monoteismus (bez sektářského fundamentalismu) je nejen základ naší vědecko–technické západní civilizace, a to navzdory občasným konfliktům mezi vírou a vědou, ale i jedinou příčinou jejího humánního rozvoje, demokratické tolerance a vlády zákona.

Gádžovia idú. Ale kam?

.zuzana Mojžišová .časopis .film 11.11.2012

K Rómom mám blízko. Dokonca rodinne veľmi blízko. S jedným žijem pod spoločnou strechou. Viem, že spletenec problémov, ktoré sme si navykli volať rómska otázka, by sa mal akútne rozplietať, a nie chronicky zauzľovať, ako sa to deje deň čo deň, niekedy potichučky, inokedy s hurhajom, ale nepretržito.

Německé jein

.alexander Tomský .časopis 15.09.2012

Německý ústavní soud po dlouhém letním přemítaní potvrdil opět post faktum smlouvu a legalitu německé účasti v druhém eurovalu. Ovšem za podmínek, které budou opět až příště (!) kompatibilní s rolí Bundestagu. Nebylo to poprvé, kdy měli soudci v Karlsruhe na bedrech nelogickou a v podstatě neřešitelnou politickou úlohu – uznat vládou podepsanou a ratifikovanou smlouvu, a zároveň vytvořit další ochrannou hradbu pro německé zákonodárce.

Z Novohradu píše Martin Leidenfrost

.martin Leidenfrost .časopis .klub 09.09.2012

Novohrad patrí k mojim najobľúbenejším častiam Slovenska, a moje srdce zaplesalo, keď som objavil veľkú tetu slovenskej literatúry, celoživotnú Novohradčanku Timravu. Na tom, ako Timrava v Skúsenosti opísala svoje stretnutie s Hviezdoslavovou pokryteckou vdovou, som sa šiel ušúľať od smiechu. Chcel som stráviť jeden deň putovaním po Timraviných stopách. K evanjelickým dedinkám v zapadnutom hornatom kraji Ostrôžky sa ide dlho, serpentínami. Timravino rodisko Polichno leží vo výške 600 metrov, mobilný signál tu nie je, pouličný život ovládajú rómske deti. Fara, v ktorej spisovateľka žila 42 rokov, je zavretá. Len starosta má kľúče, dozvedám sa, ale ten tu dnes nie je.