Tento text píšem pár hodín predtým, než si Trump prvýkrát zatelefonuje s Putinom. Rád by som sa mýlil, ale myslím si, že v sobotu sa písala história. A možno aj revízia roku 1989.

Když si máte vybrat mezi dvěma možnostmi, které se částečně či zcela vylučují, máte dilema. Jít večer na pivo s kamarády nebo být s rodinou doma? Na dovolenou k moři nebo do hor?

Předpokládám, že i na Slovensku se v pravidelných intervalech objevuje silná touha voličů po takzvané vládě expertů. U nás v Česku tedy ano. Ale co se tím míní a co by to znamenalo?

Tahle příhoda se mi stala už asi třikrát v jedné pražské tělocvičně. Chodím tam občas, i když při pohledu na sebe vím moc dobře, že bych měl častěji. To je ale docela jiný příběh.

Doufám, že mi laskavý čtenář těchto řádek protentokrát odpustí poněkud abstraktnější text. Týká se totiž přímo dneška.

Jsou myšlenky, se kterými sice nesouhlasím, ale snáším je klidně. A pak ty druhé – též s nimi mám potíž, ale má tolerance k nim je dlouhodobě nižší. Do této kategorie patří úvaha, že naše civilizace – rozuměj ta západní, do níž Češi i Slováci patří, je už příliš bohatá, a že by dále bohatnout neměla. Že by dokonce mělo být jakýmsi imperativem doby snažit se bohatnout pomaleji či dokonce vůbec. A vlastně kdybychom trochu zchudli, tak taky dobře. Jistým paradoxem hospodářských dějin je, že s mírou vyspělosti a bohatství daného společenství narůstá počet hlasatelů této ideje. Ti se navíc staví do role „morálně nadřazených“ intelektuálů a z těchto svých výšin nad námi ostatními také svou „pravdu" prezentují.

Vykročím po čase opět trochu riskantně do neznáma a nabídnu pár úvah o tématu, u něhož si ani náhodou nemohu dělat nárok na jakoukoli hlubší expertní znalost.

Centrální banky ve vyspělém světě provádějí od roku 2008 zcela bezprecedentní peněžní politiku. Snižují úrokové sazby k nule, nakupují kdejaké cenné papíry v nepředstavitelných kvantech, poskytují novou likviditu bankám či intervenují proti vlastním měnám. Zkrátka, chrlí nová a nová kvanta peněz a navyšují své bilance tempy, která berou dech. Mnozí se proto ptají: když máme tolik nových peněz, kam se poděla inflace?

Mojmír Hampl (viceguvernér, Česká národná banka) Často sa kriticky vyjadruje na adresu Medzinárodného menového fondu a pomoc chudobných štátov bohatým pomocou nadnárodných fondov považuje za masívny morálny hazard na celosvetovej úrovni. Tvrdí, že banková únia nás priblíži k vytvoreniu Spojených štátov európskych.

Irsko, Island či Finsko. Lotyšsko, Estonsko a Litva. Kypr či Malta. A třeba Česká republika, Slovensko či Chorvatsko. Co mají tyto evropské státy (a řada dalších) společného?