Pod tímhle názvem se kdysi Karel Čapek vehementně rozčílil na pokrytectví českých novin, které, štvavé a katastrofické během roku, o vánocích překypují láskou k bližnímu, sentimentální poezií, domácím krbem, dojatými city a radostnými dětskými očkami.

Vedieť sa pozerať na utrpenie a netrpieť si vyžaduje nadľudské úsilie a aj trochu cviku. Aspoň zo začiatku. Keď prídete prvýkrát do Ázie alebo do Afriky, alebo do rómskej osady, môže vás z toho až zachvátiť hnev. „Prečo sa, dočerta, viac nesnažia!!!” alebo „Prečo, preboha, tých psíkov radšej neutratia!”, alebo „Takto nechať dieťa bosé v tej zime!!”.

Jakmile se dnes člověk podívá na nějakou mediální stránku či obrazovku, vypoulí na něj své bludné apokalyptické oko úvaha o krizi: společenské, kulturní, ekonomické, imunitní či manželské. Někdy si říkám, noviny přece z principu senzacechtivosti přehánějí, nesmíme je brát vážně a také se nesmíme poddávat pocitu stárnoucího pračlověka, který už v době kamenné tvrdil, že za jeho mládí bylo všechno lepší a teď v neolitu se svět řítí do zkázy. Co tak asi říkali lidé na sklonku smrtelně ohroženého Říma, kdy to opravdu vypadalo jako konec světa?

Po koncerte v zaplnenom stane na festivale Pohoda sme sa s Čavalenkym rozprávali o jeho detstve, živote v Holíči, ľuďoch, ktorí mu pomáhali v začiatkoch či nedávnej ceste do New Yorku.

Pokošovci zo Šumiaca patria medzi najvychytenejšie horehronské rómske muziky. O vzniku albumu Pokošovci 2, o Rómoch na Horehroní a ich hudbe sme sa rozprávali s etnomuzikologičkou Janou Ambrózovou a primášom Miroslavom Pokošom.

Rómsky holokaust si nepripomínajme len pre vyvražďovanie Rómov nacistickým Nemeckom a jeho spojencami, ale aj pre nárast popularity strán s nacistickým pozadím. Časopis .týždeň sa pridal k občianskej výzve upriamiť väčšiu pozornosť na toto nebezpečenstvo.

V predvečer 75. výročia vyvražďovania Rómov nacistickým Nemeckom a jeho spojencami si pripomíname nie až tak známy rómsky holokaust v Múzeu SNP v Banskej Bystrici.

Co všechno snese papír, o blogosféře nemluvě! Eurofederalisté zuří, černokněžník na hradě, kde stále nevisí eurovlajka, samojediný měl tu drzost nepodepsat Lisabonskou smlouvu.

Už téměř půldruhého roku klesá spotřeba plynu, elektřiny, vody a dokonce i chleba, piva a cigaret. Další pokles maloobchodního obratu o 3,6 % za leden hlásí statistický úřad. Jinými slovy, velmi mírně klesá nadspotřeba, a to by mělo být ozdravné.

Osvícení sekularisté všech stran kdysi věřili, že odstraněním víry, tradice a zvyklostí nastoupí konečně éra rozumu. Svatá naivita! Teď tu máme už druhý světový dogmatický koncil o globální hrozbě, po japonském Kyotu tentokrát v Kodani, a dobrá stovka premiérů a ministrů i s jejich teology klimatology bude lidstvu hrozit peklem uvaření za živa, kázat urbi et orbi o hříchu globálního oteplování, Copenhagen se přemění na Hopenhagen, podle dánského premiéra, a zrodí se doktrína na snížení kysličníku uhličitého.