První listopadový víkend se v Rusku nesl ve znamení protestů a pochodů. Lidé například demonstrovali proti developerské výstavbě, prodlevám při stavbě školky nebo na podporu politických vězňů.

Jsou to dva rozdílné světy, pro které platí úplně protikladná pravidla.

Bez ohledu na to, že to říká právě Andrej Babiš, jak je to s jeho názory na řešení migrační krize?

Sedmý říjen letošního roku byl pro Polsko ve znamení růžence. Více než milion Poláků zamířil na státní hranice s růžencem v ruce, aby vytvořili živý řetěz kolem hranice, která měří 3511 kilometrů, a připojili se tak k dlouho avizované akci Růženec na hranicích.

U příležitosti stého výročí Říjnové revoluce jsme mluvili s rusistou a překladatelem Liborem Dvořákem. V rozhovoru se dozvíte, proč Rusko potřebuje osvíceného diktátora, který by demokracii Rusům vnutil. Proč byla Říjnová revoluce nevyhnutelná?

Tomio Okamura pokračuje ve svém půvabném blouznění. V sobotním rozhovoru pro Právo řekl: „Nejsme extrémní v žádném případě. To by znamenalo, že je v ČR víc než půl miliónu extremistů..."

Téma by mohlo svádět k nejapným poznámkám, ale nedostatek žen zejména na čínském venkově je příznakem demografické krize způsobené politikou jednoho dítěte, zavedenou spolu s ekonomickými reformami v roce 1979.

Brutální zásah veřejné bezpečnosti proti zhruba dvěma tisícovkám studentů vysokých škol známý jako akce „chceme světlo“, se odehrál přesně před 50 lety. Událost je dnes považována za jeden z počátků Pražského jara 1968.

Evropa se ještě v roce 1990 zdála být zamrzlá v hranicích vzniklých po druhé světové válce. Přesto se stala kontinentem s nejmenší stabilitou státních hranic.

Dnes je to přesně 17 let ode dne, kdy doživotně odsouzený Jiří Kajínek uprchl jako první člověk z věznice Mírov. Po pěti týdnech jej zatkla zásahová jednotka v pražském bytě manželky dalšího odsouzeného vraha Ludvíka Černého. Letos v květnu udělil Kajínkovi milost prezident Miloš Zeman.