Ukrajinský prezident navštívil Washington. Setkal se s prezidentem Joem Bidenem a vedením amerického Kongresu, aby loboval za přijetí další pomoci Ukrajině ve výši několika desítek miliard dolarů.

V Kongresu se vede vzrušená diskuze o návrhu Joea Bidena poskytnout dodatečnou pomoc Ukrajině ve výši asi 30 miliard dolarů. Celkově jde ve zmíněném zákonu o 111 miliard – zbytek jde na pomoc Izraeli, Tchaj-wanu a domácí programy.

Značná část pozorovatelů americké politické scény se domnívá, že Trump má republikánskou prezidentskou nominaci v kapse. Přesto je tu stále malá naděje, že se tak nestane.

Ještě před rokem bych odpověděl, že nemůže. Nebo skoro jistě nemůže. Dnes si nejsem jist. Trump příští rok v listopadu vyhrát může. Postavení současného prezidenta v průzkumech veřejného mínění je konzistentně slabé.

Tomáš Klvaňa hovorí o tom, čo znamenal J.F.Kennedy pre svet a čo bol jeho najlepší štátnický počin.

Válka v Izraeli neskončí odchodem Židů ze země, jak by to chtěli teroristé z Hamasu a mnoho jiných. Scénář „od řeky k moři“ není myslitelný. Izrael není Francie a jeho stát není Alžírsko.

Válka na Ukrajině ukazuje, že Spojeným státům dochází trpělivost se světem. Amerika má dnes jen jednu internacionalistickou stranu, Demokraty. Není však jasné, na jak dlouho.

Onemocnění prezidenta Donalda Trumpa, první dámy Melanie a poradkyně prezidenta Hope Hicksové na COVID-19 rázem proměnilo průběh americké prezidentské kampaně.

Debaty viceprezidentských kandidátů bývají zdvořilostní záležitostí, na které se zapomene ještě rychleji než o nich média stačí poreferovat. Jen jednou za čas na nich záleží o něco víc, jako například v roce 2008, kdy k sobě republikánka Sarah Palin přitáhla pozornost nekonvenčním stylem i neznalostmi a v debatě s Josephem Bidenem musela napravovat reputaci.

Co dělat? — to už víme. Prozradil nám to v roce 1902 Lenin. Co ale dělat, když je prezidentem blázen, na to zatím nikdo nepřišel. A i v nejlepších časech byl Donald Trump poněkud vyšinutý.