voliče se sklonem k přehánění poznáte podle toho, že zpravidla hrozí emigrací. Proč je jich dnes víc, než bývá normálně zvykem?
V minulosti proti sobě ve volbách stávaly politické programy. Dnes proti sobě stojí životní způsoby. Mezi politickými programy lze hledat kompromis. V hodnotových otázkách, v otázkách zásadních, je to mnohem těžší. Lidé mají sklon vidět výhru jednoho životního způsobu jako automatickou prohru toho druhého.
Tak je tomu i v těchto volbách. V Česku k nim řada významných lidí vyslovuje obavy o osud slovenské demokracie. Nad Bratislavou se vznáší hrozba orbánovského přidušení právního státu v ten nejméně vhodný geopolitický okamžik. Demokraté se rozdrobili do malých stran, které se nemusí dostat – a některé se jistě nedostanou – do parlamentu, zatímco autoritářští populisté napojení na finanční skupiny a leckdy i na podsvětí jsou na vzestupu. Je to pochopitelně vina demokratů a jejich politické nekompetentnosti. V únoru 1948 se v Praze dostali k moci komunisté také, i když nejen, kvůli neschopnosti demokratů. Co z toho? To není žádná útěcha.
BEZ VÁS SA NEPOHNEME
Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.