mám na zahradě padesátiletou třešeň (ty rostou dost rychle). Mám taky žebřík, jehož šprycle neboli žebře stále drží, navzdory stoletému stáří (tehdy to dělali z odpovídajícho dřeva a neinstalovali tam „kurvítka“; výrobek měl přežít generace a také to splnil).

Seženu devatenáct (to je podstatné, kvůli neparametrickým statistickým metodám) nebožáků, kteří uvěří mému tvrzení, že na jejich úzkost zabere, když vylezou po žebříku, usadí se v koruně stromu a zapějí: Bývali Čechové statní jonáci, za doprovodu varhan dole umístěných. Všichni se zlepší. Je to publikovatelné a od té chvíle, jsou všichni ostatní zaostalí.