někteří si myslí, že mír nastane, pokud Ukrajinci uznají ruské nároky na Krym a východní Ukrajinu, nebudou chtít vstoupit do Evropské unie a Severoatlantické aliance a vyhoví alespoň některým dalším požadavkům Kremlu. Tato líbivá konstrukce je ale Putinova past. I pokud by se Ukrajinci podvolili, mír nenastane. Nenastane proto, že Vladimir Putin podporován svým okolím a nemalou částí ruských obyvatel, mír nechce. Vladimir Putin chce válku, je válkou fascinován a myslí si, že válkou obnoví postavení Ruska jako velmoci a donutí Ukrajinu a celý svět tolerovat mu porušování platných pravidel jakkoli a kdekoli se mu zachce. 

Ukrajinu v únoru loňského roku a předtím v roce 2014, stejně jako Gruzii v roce 2008 Rusko napadlo proto, že byla slabá a že si v Kremlu mysleli, že se tyto země bránit nebudou nebo ruskému útoku snadno podlehnou a ostatní je nepodpoří. 

To se stalo v Gruzii v roce 2008 a v podstatě i na Ukrajině v roce 2014, kdy Putin vojensky obsadil Krym a rozpoutal válku na východě země. Ukrajina byla slabá, naše reakce nerozhodná a sankce příliš slabé. Většina západních politiků se domnívala, že je s Putinem třeba jednat a lze se s ním i domluvit. 

Každý ústupek a slabost útočník vnímá jako pozvání k další agresi a stupňování svých požadavků. Nacházíme se ve stejné situaci, jako Československo před druhou světovou válkou. Na jednání v Mnichově odevzdali evropští státníci kus našeho území Hitlerovi a byli přesvědčeni, že tím vyjednali mír pro tehdejší dobu. Ani ne za půl roku se na Slovensku se ujali moci fašisté a nacistické Německo obsadilo zbytek českých zemí. Český vojenský a průmyslový potenciál poté za dalšího ani ne půl roku umožnil nacistickému Německu rozpoutat druhou světovou válku. 

Proto nechceme Putinovi umožnit, aby nyní Ukrajinu donutil uzavřít mír, který pro něj bude jen oddechovým časem a přípravou na další, ještě ničivější válku. Proto podporujeme Ukrajinu v jejím úsilí o osvobození východu země a Krymu. Mír je totiž stav, kdy se nemění hranice silou. Mír nastane, až Ukrajina obnoví kontrolu nad svými hranicemi a její armáda i celá země bude tak silná, že se Rusko nebude ani pokoušet ve válce pokračovat. A ano, nebude to hned a ano, může to ještě několik měsíců trvat.

Poražená, rozvrácená, nedemokratická a slabá Ukrajina, o jaké sní Vladimir Putin, by byla hrozbou pro bezpečnost českých občanů i celé Evropy. Proto musíme ubránit Ukrajinu, aby obnovila své hranice, aby posílila EU a NATO a aby se stala šancí i pro české firmy a podnikatele v obchodu, investicích a obnově země.

jan Lipavský je český analytik, manažér v oblasti informačných technológií v bankovníctve a politikách. Od decembra 2021 je ministrom zahraničných vecí SR vo vláde Petra Fialu. V rokoch 2017 až 2021 zastával funkciu poslanca Poslaneckej snemovne PČR, je členom Českej pirátskej strany.

Ak si predplatíte tlačený .týždeň na ďalší rok, pomôžete nám prežiť a robiť to, čo vieme. Vopred ďakujeme.