co vše se ukrývá za současným vražedným pracovním tempem kovboje z Belfastu Vana Morrisona? Na Accentuate The Positive, v pořadí jeho pětačtyřicátém sólovém album, dvanáctém za posledních deset let a letošním třetím, to je víra, že klíč ke štěstí spočívá ve vyzdvižení přínosných stránek života a v eliminaci těch negativních.
Na rozdíl od loňského titulu What’s It Gonna Take?, na němž se Van Morrison nekompromisně vymezil vůči celosvětovým pandemickým opatřením a přidal se na stranu kovidových popíračů, hledá na své nejnovější LP desce útěchu v hudbě, která ho obklopovala v dětství a během dospívání v ulici Hyndford Street na dohled od loděnic severoirských Harland & Wolff Heavy Industries.
Zatímco již dříve natočil alba oslavující blues, country a skiffle (nedávné Moving On Skiffle, jímž navázal na starší The Skiffle Sessions – Live in Belfast 1998), se nyní rozhodl složit hold rock’n’rollu. "Jednoduchá, upřímná a výrazná muzika, od níž se nelze zcela odpoutat. Už proto je tak krásná a dodnes přežívá. Je to velmi osobitá a inspirativní hudba," vysvětlil stručně v jednom ze svých tweetů.
Pro Accentuate The Positive si Van Morrison připravil cover verze devatenácti skladeb nejslavnějších amerických rock’n’rollových hitů Chucka Berryho, Everly Brothers, Fatse Domina, Billa Haleyho, Little Richarda a Big Joe Turnera, které pojal a přetvořil zcela po svém. I v sedmdesáti osmi letech stále a rád zpívá svým výrazným a silným hlasem, jenž společně s brilantní rytmickou sekcí, valivými kytarami a hammondkami, říznými saxofony a stylovými odpovídačkami doprovodných zpěvaček, dodává nestárnoucím melodiím novou energii.
Morrison nás tak potěší nejenom dvěma přepracovánkami Everly Brothers (When Will I Be Loved? a Problems) ve stylu ska, ale také poklonou Donu Gibsonovi Sea Of Heartbreak v duchu klasického hillbilly. S poctami se nezapomnělo úchvatným jazzovým groovem na jump bluesového velikána, saxofonistu Louise Jordana a jeho Tympany Five v I Want A Roof Over My Head. Dostalo se i na odkaz boogie woogie křiklouna Big Joe Turnera, z jehož katalogu nahrávek se hodila Flip Flop And Fly, jež je příkladem promísení štiplavě pálivých ingrediencí řízného swingu s country a blues, z nichž povstal řinčivý a útočný rock’n’roll.
Mezi Vanovými hvězdnými hosty najdeme nejenom nedávno zesnulého kytaristu Jeffa Becka, který svým žánrově dokonalým rockabilly sólem v Lonesome Train od tria Johnnyho Brunetta podpořil hlavní hvězdu i jeho přítele britského shoutera Chrise Farlowa. Byla to jedna z posledních Beckových studiových frekvencí. Americký bluesman Taj Mahal se naopak osvědčil jeho pověstným neuvěřitelným nasazením a vervou v Lucille a také v Shake Rattle And Roll.
Morrisonova LP deska Accentuate The Positive je úchvatnou hodinovou písňovou kolekcí. Nahrál ji bez jakýchkoliv zbytečných elektronických krabiček a pomůcek zkušený veterán s nadšením někdejšího puberťáka z belfastských rhythm’n’bluesových Them. Máte z ní dojem nebo naději, že Van „The Man“ nikdy neodejde do důchodu.
Je to jen rock’n’roll, a máme ho rádi.
Autor je editor hudobného blogu Černej pudink, kde nájdete veľa ďalších recenzií a textov o hudbe: https://www.cernejpudink.cz/
Ak si predplatíte digitálne predplatné alebo tlačený .týždeň na ďalší rok, pomôžete nám prežiť a robiť to, čo vieme. Vopred ďakujeme.