„co je to za sílu a jak působí?“ uvažoval. Jeho dech rozpustil křehkou vločku v nic. „Padají z nebe a jsou podobné hvězdám,“ žasl. Zvedl zrak k obloze. Sněžení zhoustlo a na tvář mu dopadaly velké chuchvalce vloček. Co je to za sílu, co dává tvar našemu životu?

„To všechno přece musí mít nějakou příčinu,“ žasl Kepler. „Tvořivá síla, tvořivý rozum, nechce pouze naplnit účel, ale chce také tvořit věci krásné,“ uzavřel. A pak pohlédl na město. To bílé nic pokrylo ulice a střechy domů. Bylo to krásné.

Do Prahy se mu moc nechtělo, prožil tady ale deset nejlepších a nejplodnějších let svého života. Stal se císařským matematikem a získal úctu, kterou si zasloužil. Ty krásné časy měly už brzy skončit, ale to teď, o Vánocích roku 1610, ještě nevěděl.

Císařská pokladna byla většinou prázdná, a až příliš často měl tu čest být císařovým věřitelem. Naštěstí získal i přítele a dobrodince, císařského radu Jana Wackera z Wackenfelsu, člověka zvědavého, vzdělaného a naštěstí i bohatého a štědrého.

„Drahý Jane, velmi dobře vím, jak miluješ nic. Soudím proto, že dar Ti bude tím milejší, čím bližší bude ničemu. Cokoli, co ti má udělat radost, musí být zároveň malé, bezcenné a pomíjivé, tedy opravdu nicotné,“ uvažoval v duchu Kepler.

Robert Hooke (1635 – 1703) – v knihe Micrographia

Stanul před Wackerovým domem a sundal si rukavici. Na dlaň mu přistála vločka. Malé, krásné nic. „To je přece důstojný dárek od matematika, který nic nemá, nic nedostává a nic nechce,“ usmál se. Sevřel vločku v dlani a zaklepal na dveře.

„Marně jsem si lámal hlavu nad tím, co by bylo nejblíže k ničemu. A rozhněván, že se před Tebou objevím bez dárku, který ti přináším pravidelně – totiž, že ti nenesu nic. Můžeš-li, zadrž na chvíli dech, abys opět nedostal nic,“ podal ruku svému příteli.

V nic se po Vánocích rozplyne i Keplerův život. Bude bezmocně přihlížet, jak umírá jeho milovaný synek Friedrich a krátce nato pochová i svou ženu. Zůstane sám s dvěma malými dětmi. „To všechno přece musí mít nějakou příčinu!“ Co je to za sílu, co dává tvar našemu životu?

Johannes Kepler nám dal dar. Malou vločku poznání. A nerozplynulo se v nic, přečká věky. A co je to za sílu, co dává tvar našemu životu? Jsme to jen my sami? Krásné Vánoce vám všem.

Všetky citáty sú z knihy Johannesa Keplera O šesťuholníkovej snehovej vločke, pútavé čítanie o „ničom“ (1611), ktorú napísal v Prahe. 

Twitter (X) autora: @HynekHadraba 

Ak si predplatíte digitálne predplatné alebo tlačený .týždeň na ďalší rok, pomôžete nám prežiť a robiť to, čo vieme. Vopred ďakujeme.