black Art Jazz Collective: Truth To Power (High Note)
Black Art Jazz Collective se vždy pyšnili perfektní dechovou sekcí: Jeremy Pelt na trubku, James Burton III na pozoun a Wayne Escoffery na tenorsaxofon. Hudba na albu Truth To Power vás nejspíše osloví uhlazeností se štědrými přídavky v duchu davisovského druhého velkého kvarteta v době alba E.S.P. Pro mnohé to bude povědomý zvuk s ozvěnami akustických jazzových souborů 70. a 80. let, například těch, které vedli McCoy Tyler a Woody Shaw. Potřebnou dávku této krásné muziky nabízí pánové Escoffery a Pelt, když se do toho pustí ve skladbě Lookin' For Leroy.
joss Ross: Nublues (Blue Note)
Vibrafonista Joel Ross přišel se skvělou deskou Nublues. Na rozdíl od předchozích nahrávek určených spíše pro potěšení samotných hudebníků se Jossovi podařilo najít cestu, jak být otevřenější vůči fanouškům. Jak název napovídá, na pomoc si vzal bluesovou formu. S pomocí letitého spoluhráče altsaxofonisty Immanuela Wilkinse vznikla kolekce melodických, baladických a oduševnělých snímků.
willie Morris: Attentive Listening (Posi-Tone)
Tenorsaxofonista Willie Morris debutoval na podzim 2023 s albem Conversation Starter a půl roku na to vydal pozoruhodnou desku Attentive Listening. Je na ni pět jeho vlastních skladeb a dvě od Morrisova klavíristy Jona Davise. Jako přídavek najdete dechberoucí baladu La Mesha hardbopového trumpetisty Kennyho Dorhama a člena Poslů jazzu. Morris na ni vzdává hold svému vzoru Joe Hendersonovi. Se svým kvintetem předvádí přemíru bebopové dovednosti nejenom v Et Tu, Caribou?, přičemž maximálně využívá svižnou souhru s altsaxofonistou Patrickem Corneliusem.
orquesta Akokan: Caracoles (Daptone)
Album Caracoles je teprve třetím dlouhohrajícím titulem kubánského retro mambo big bandu Orquesta Akokan. Návrat do hudebních dob, kdy kubánský diktátor Batista poslal Fidela "Guarapo“ Castra sedět do fešáckého lochu za útok na Moncadova kasárna, a největší karibský ostrov byl vydán americké mafii na pospas, si vás podmaní. Dopředu varuji, abyste se připravili na takový příval rytmů, až se vaše nohy sami roztančí. "Bejby nebude stát v koutě!" Orquesta Akokan totiž disponují údernou dechovou sekcí. Navíc si na vás připravili nového zpěváka Kiko Ruize. Nedělá mu problém vokálně cestovat časem o 70 let zpátky a pak se okamžitě přizpůsobit současnému pojetí mamba.
conrad Herwig: The Latin Side of McCoy Tyner (Savant)
Trombonistu Conrada Herwiga můžeme oprávněně považovat za experta na úpravy kompozic velikánů moderního jazzu do podoby latin jazzových standardů. Sestavil si za tím účelem vynikající kapelu, v níž hrají skvělý saxofonista Craig Handy, basista Ruben Rodriguez, bubeník Robby Ameen a hostující pianista Eddie Palmieri. Bylo jen otázkou času, kdy po Johnu Coltraneovi, Waynu Shorterovi, Herbiemu Hancockovi, Joe Hendersonovi, Horace Silverovi a naposledy Charlesi Mingusovi upne svou pozornost na McCoye Tynera. Tynerova hudba byla vždy rytmicky svěží obzvláště na jeho desce The Real McCoy z roku 1967. Herwig sáhl rovnou po čtyřech z pěti skladeb, které jsou na albu.
tómas Ragnar Einarsson / Óskar Guðjónsson: Bolero (Alda Music)
Islandský kontrabasista Tómas Einarsson se poprvé objevil v nahrávacím studiu před více jak pětatřiceti lety. Tehdy nahrával s americkým trumpetistou Chetem Bakerem. Posledních dvacet dva let se stará o to, aby na Islandu zakořenila i latinskoamerická hudba. Album Bolero je jeho nejnovější nahrávkou společně s dlouholetým hudebním partnerem saxofonistou Óskarem Guðjónssonem. Tómasův kontrabas dává hloubku vznešeným romantickým tématům, protkaných třpytivou kytarou Ómara Guðjónssona.
jonathan Powell: Mambo Jazz Party (Circle 9)
Účastník mnoha latin jazzových nahrávacích sešlostí, zkušený trumpetista a hráč na křídlovku Jonathan Powell (Sonia Solar, Spanish Harlem Orchestra), nabídl v roce 2024 vlastní dlouhohrající desku; vysoce oktanovou taneční záležitost Mambo Jazz Party. Repertoár pro ni si vybral od opravdových mistrů - Herbieho Hancocka (Butterfly), Lee Morgana (Totem Pole), Chicka Corey (You're Everything), Joea Hendersona (Inner Urge) a samozřejmě Eddieho Palmieriho (Un Dia Bonito). V ansámblu se prostřídalo sedm dechařů (včetně Douga Beaverse na trombon), pět členů rytmiky (klíčový je Manuela Valery na klávesy), stejný počet hráčů na timbales, conga, bonga, shekere, clave, maracas, guiro, campana a další perkuse. Nepostradatelní jsou zpěvačka Ariacne Trujillo a zpěvák Anthony Almonte.
michael Dease: Found In Space: The Music of Gregg Hill (Origin)
Pro mnoho zajímavých titulů vydaných v roce 2024 platí mnou modifikované orwellovské pravidlo: "Čím je v orchestru početnější dechová sekce, tím je album lepší!" Hráč na pozoun a barytonsaxofon Michael Dease pořídil kompozice michiganského skladatele Gregga Hilla pro album Found In Space: The Music of Gregg Hill s jedenáctičlennou kapelou, v jejímž čele stojí sedm hráčů na dechové nástroje. Dease a jeho spoluhráči září a působí jako průzkumníci i navigátoři - interpretují Hillovy kosmické mapy s precizností, vášní a všudypřítomným smyslem pro krásu.
john Escreet: The Epicenter Of Your Dreams (Blue Room Music)
Epicentrem vašich snů může být nové album britského pianisty usazeného v Los Angeles Johna Escreeta. V roce 2022 sestavil prvotřídní klavírní trio s basistou Ericem Revisem a bubeníkem Damionem Reidem, s nímž nahrál LP Siesmic Shift. Escreet teď udělal další krok a přizval ke spolupráci uber-saxofonistu Marka Turnera. Vznikl dokonalý kvartet, jenž nahrál šest Escreetových originálů a k nim coververze Andrewa Hilla a Stanleyho Cowella.
vanisha Gould: She's Not Shiny, She's Not Smooth (Cellar Music)
Zpěvačka a skladatelka Vanisha Gould je pro mě jazzovou vokalistkou letošního roku. Má dar vyprávět své vlastní hudební příběhy podmanivým hlasem. Píše je přímočaře a nic v nich neskrývá. Zkoumá lidské nedokonalosti a věnuje se otázkám sexuální orientace. Na albu She's Not Shiny, She's Not Smooth nechybí její dvorní pianista Chris McCarthy. Rytmické duo, na rozdíl od předchozí LP desky Life's A Gig, tvoří John Sims na kontrabas a Jongkuk Kim na bicí.
Autor je editor hudobného webzinu Černej pudink.