takovým způsobem rezonující story vypráví šestidílná americká dokumentární minisérie Wild Wild Country. Je strhující na několik způsobů – popisuje a ukazuje historii pro naprostou většinu diváků naprosto neznámou, velice dramatickou, plnou různým způsobem zajímavých a někdy až fascinujících postav.
A taky je velmi výstřední, až bizarní, v reakci na některé její peripetie čelist divákova značně povolí. Taky je to příběh, který toho hodně vypovídá o místě a čase, v němž se odehrával – Spojených státech a především státu Oregon v osmdesátých letech minulého století. Zároveň je to ale nějakým způsobem i dnešní story, může sloužit jako hyperbolický předobraz soudobých „kulturních válek“. Nakonec nejsilněji v něm však znějí nadčasová témata moci a jejího zneužití, opojení z ní, které může přivést nebezpečnou a destruktivní pýchu, oddanosti, která se promění v nenávist, utopie, jež nutně míří ke krachu, protože jsou v ní od začátku přítomny prvky destrukce a kultické uctívání moci.
Bratři Chapman a Maclain Wayové v minisérii zpracovali události, které se odehrály v letech 1981–85 v jejich domovském státě Oregon. Přesídlila tam skupina vyznavačů indického gurua Bhagwana Shree Rajneeshe (později známého jako Osho), založila tam město Rajneeshpuram, jež bylo řízeno podle principů společenství, a dostala se do konfliktu s místními obyvateli, který časem nabral vskutku dramatickou podobu, včetně pokusů o vraždu, rozsáhlého odposlouchávání, snahy o manipulaci voleb a bioteroristického útoku. Bhagwan/Osho je mezi stoupenci různých exotických nauk dodnes vnímán jako autorita, i v Česku (aj na Slovensku – pozn. redakcie) vyšly desítky jeho knih a různé tuzemské celebrity se rády svěřují, že v nich nalezly posilující životní moudrost. Duchovním učitelem se stal v šedesátých letech, jeho nauka byla v mnoha ohledech kontroverzní, odmítal organizovaná náboženství včetně hinduismu, rozhodně nehlásal askezi – ať už v hromadění materiálních statků (vlastnil desítky rolls-royceů), nebo v sexu. V sedmdesátých letech založil v indické Púně ášram, který přitahoval také žáky ze západní Evropy a Ameriky.
Dostal se ale do problémů s indickými úřady. Rozhodl se přesídlit do USA. Podstatnou organizační úlohu v tom, a vůbec v běhu celého společenství, hrála jeho tajemnice Ma Anand Sheela. Sekta koupila obrovský pozemek v odlehlé končině Oregonu, začala tam budovat město pro několik tisíc Bhagwanových stoupenců, takzvaných sanjasinů, které se podle jejich gurua mělo stát místem, kde započne transformace planety. Místní starousedlíci, většinou farmáři a penzisté, tím byli zaskočeni, přítomnost množství podivínů ve vínových róbách provozujících volnou lásku a extatické rituály v nich rozhodně nebudila nadšení. Nově příchozí navíc byli v přesile – městečko Antelope nedaleko Rajneeshpuranu mělo jen pár desítek obyvatel. Brzy došlo na úřední spory, Sheela, z níž se stala veřejná tvář sekty, rozhodně nenastavovala druhou tvář, místo hledání kompromisu s místní mocí se rozhodla ji převzít. Stala se proslulou díky svému ostře konfrontačnímu vystupování a bezohledné taktice politického boje, sekta v něm mimo jiné zneužila pár tisíc bezdomovců, Bhagwanovi stoupenci se masivně ozbrojovali a taktika Sheely vůči nim i lidem mimo sektu se dostávala čím dál výrazněji za hranici zákona.
BEZ VÁS SA NEPOHNEME
Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.