jeho fanoušci věděli, že to přijde, ale to nijak ránu z jeho odchodu na věčnost v 96 letech nezmírnilo. Již v roce 2016 mu byla diagnostikována Alzheimerova choroba a před dvěma lety přestal vystupovat. Zároveň vyšel článek v časopise AARP Magazine, ve kterém byl podrobně popsán Bennettův boj se ztrátou paměti a jeho snaha zmírnit následky tohoto onemocnění. Dokud to bylo možné nadále dvakrát týdně zkoušel se svým dlouholetým klavíristou Lee Muskierem.
Bennett byl svými kolegy velmi uznáván. V roce 1965 ho Frank Sinatra označil za nejlepšího croonera (zpěváka milostných písní) v oboru. „Když se na něj dívám, vzrušuje mě. Dojímá mě. Je to zpěvák, který předává to, co má skladatel na mysli, a pravděpodobně i něco navíc," vysekl mu poklonu Sinatra. K Tonyho osobnosti neoddělitelně patří i jeho slušnost, velkorysost, čestnost a oddanost spravedlnosti v každé etapě jeho života - jako voják ve druhé světové válce sloužil v jednotce, která osvobodila židovské vězně z koncentračního tábora a o dvě dekády později pochodoval za občanská práva ze Selmy do Montgomery (hlavního města Alabamy) společně s Dr. Martinem Lutherem Kingem Jr.
S velkou jistotou je možné tvrdit, že téměř v každé americké rodině by se ve sbírce gramodesek našlo alespoň jedno jeho album (nejspíše Tony Bennett Sings 10 Rodgers & Hart Songs), na němž s neuvěřitelnou lehkostí zpívá repertoár z kolekce skladeb významných amerických klasických a muzikálových skladatelů známé jako Great American Songbook. Američany všech generací vždy přitahoval Tonyho zvláštně intimní a důvěrný hlas, jenž je naplňoval klidem a dával jim pocit, že zpívá jen pro ně.
I Left My Heart in San Francisco (MTV Unplugged
Bennett se narodil 3. srpna 1926 jako Anthony Dominick Benedetto a se zpěvem začal již v raném věku. Jeho hudební kariéra trvala neuvěřitelných 80 let. Proslavil se na počátku 50. let svým prvním hitem Because of You, který se v roce 1951 stal číslem 1. V roce 1953 následovalo několik dalších písní, které se umístily na předních příčkách hitparád. O čtyři roky později dal na radu svého pianisty, aranžéra a hudebního ředitele Ralpha Sharona a zakomponoval do svého uměleckého výrazu jazzové prvky.
Díky tomu dosáhl na přelomu 50. a 60. let svého vrcholu. Klasickým albem je The Beat of My Heart (1957), na kterém se podíleli známí jazzoví hudebníci jako Herbie Mann, Nat Adderley, Art Blakey a Jo Jones. Poté začal spolupracovat s big bandem Counta Basieho a stal se prvním mužským popovým zpěvákem, který zpíval s Basieho kapelou. Společně nahráli alba Basie Swings, Bennett Sings (1958) a In Person! (1959). V té době se již Bennett cíleně snažil zvýšit reputaci svých vystoupení v nočních klubech podle Sinatrovu vzoru a dalších špičkových zpěváků jazzu a amerických standardů té doby.
Při udílení ceny rozhlasové stanice Jazz FM promluvil o svém celoživotním zaujetí pro jazz: "Abych si vytvořil svůj vlastní vokální styl, začal jsem poslouchat jazzové nahrávky. Jazzmeni jsou zkušení kumštýři, což jim umožňuje být spontánní, neztratit se v daném okamžiku a neustále proměňovat to, co právě hrají. To mě velmi oslovilo a je to jeden z důvodů, proč jsem v průběhu let tíhl k tomu, aby se mnou jazzoví hudebníci vždy vystupovali a nahrávali…".
S proměnou vkusu a nástupem rocku se mu nevyhnuly neúspěchy. Trval na tom, že se bude držet klasického popu. Columbie mu okamžitě vypověděla nahrávací smlouvu. V té době to muselo být pro Tonyho velmi těžké. Zmizel z hitparádových žebříčků, jeho popularita klesala. Vystřídal několik nahrávacích společností, propadl drogám a měl co vysvětlovat americkému bernímu úřadu. Přesto na něj někteří fanoušci nikdy nezapomněli. Kdykoliv prý navštívil hotel Fairmont v San Franciscu, byl v tomto podniku vítán - právě tam poprvé zazpíval I Left My Heart in San Francisco, z které se v roce 1962 nestal jenom hit, prodejně úspěšné stejnojmenné album, ale také symbol města. Dnes před hotelem stojí Bennettova socha.
Problémy vyvrcholili v roce 1979. Po téměř smrtelném předávkování kokainem se o Tonyho Bennetta začali starat jeho synové Danny a Dae. Danny se stal otcovým manažerem, dal do pořádku jeho finance, přestěhoval ho zpět do New Yorku a začal mu sjednávat koncerty a zároveň se mu snažil dát novou imidž. V roce 1986 Tony Bennett znovu podepsal smlouvu s Columbia Records a vydal album The Art of Excellence, které se poprvé po téměř 15 letech dostalo do hitparád.
The Way You Look Tonight
Do podvědomí fanoušků a do hlavního proudu americké populární hudby se natrvalo vrátil až v roce 1994, přičemž stále zůstal věrný svému klasickému stylu. Tehdy po úspěšném účinkování na MTV Unplugged, a ke všeobecnému údivu mnohých, uhranul především mladší publikum. Mnozí z nich nejspíše ani netušili, že tomu sympaťákovi, který jim zpíval s odzbrojující sebedůvěrou a naprostým přesvědčením melodie George Gershwina, Irvinga Berlina a Colea Portera, je téměř 70 let. Deník The New York Times o neuvěřitelném návratu napsal: "Tony Bennett nejenže překlenul generační propast, on ji i zbořil. Podařilo se mu navázat silné pouto s mladým publikem odkojeným rockem. A přitom nedělal žádné kompromisy." V témže roce vyšlo jeho album MTV Unplugged: Tony Bennett a díky prodejům se stalo platinovým a získalo prestižní cenu Grammy za album roku.
Tony se poté vrhl s neuvěřitelným nadšením do koncertování a nahrávání. Mezi jeho výtečné nahrávky patří i LP deska On Holiday - pocta Billie Holiday. Ačkoli se jedná o potenciálně šablonovitou kolekci, zaujme z týchž důvodů, jako Bennettovy předchozí pocty Franku Sinatrovi (Perfectly Frank) a Fredu Astairovi (Steppin' Out). Bennett si všech těchto umělců skutečně vážil, měl jejich písně opravdu rád a nikdy je nepřestal poslouchat a zpívat. Renomé získal i spoluprací s řadou dalších umělců, včetně Amy Winehouse, Arethy Franklin a k.d. lang.
Tony Bennett, Amy Winehouse - Body and Soul (from Duets II: The Great Performances
I v pokročilém věku Tony Bennett předváděl dobré pěvecké výkony. Jeho album The Silver Lining (The Songs Of Jerome Kern), které nazpíval za doprovodu klavíristy Billa Charlapa, získalo v roce 2016 cenu Grammy. Nešlo o žádné symbolické gesto ani ocenění za celoživotní dílo. Je to krásná deska od zpěváka, jemuž bylo v době vydání 89 let.
Důkazem Tonyho kamarádské povahy je i jeho podpora ostatních zpěváků - byl jejich velkorysým rádcem a neustále hledal cesty, jak dodat mladým umělcům nový impuls v kariéře. Mezi Bennettova poslední alba patří Cheek To Cheek (2014) s Lady Gaga, Love Is Here To Stay (2018) společně s Dianou Krall a triem Billa Charlapa. Druhé album duetů s Lady Gaga (Love For Sale), které nahrál v letech 2018 až 2020, vyšlo v roce 2021. Bennettova manželka Susan se svěřila, že během nahrávání s Lady Gaga již vykazoval "jasné známky" Alzheimerovy choroby.
Tony Bennett, Diana Krall - Nice Work If You Can Get It
Ak si predplatíte tlačený .týždeň na ďalší rok, pomôžete nám prežiť a robiť to, čo vieme. Vopred ďakujeme.