Dvouhodinová televizní debata Večer pod lampou nemá v současném českém televizním prostředí obdobu. Je to formát, který jsme mohli Slovákům závidět. Moderátorem čtvrteční diskuse, která nejvíc připomíná rakouský Klub Zwei, je novinář Štefan Hríb, který je v Bratislavě institucí svého druhu. Je šéfredaktorem týdeníku .týždeň a dokáže si elegantně znepřátelit mocné kolem sebe, jedno z jakého jsou tábora. Jeho kvalita spočívá v tom, že v zásadních okamžicích umí být v konfliktu i s názorově blízkými politiky, řekněme těmi liberálního středu.
Televizní Večer pod lampou byl malý bratislavský zázrak, sledovaly ho desetitisíce diváků, přestože končil po půlnociamluvilo se v něm o fyzice, Bohu, lidských právech. Často v něm bývali hosté z Česka. Večer pod lampou výrazně ovlivňoval společenský a politický diskurz na Slovensku–možná taky proto štval nejednoho mocného politika, vlivného finančníka, samozvaného národovce. Konečně Lampa už v minulosti jednou zrušena byla a našla azyl v soukromé televizi JOJ, což dnes, vzhledem k rozparcelování mediálního trhu, nehrozí. Azyl najde Lampa nejspíš v ghettu internetu, odkud nebude tak snadné ovlivňovat už dobře zpracované voliče.
Konec Večera pod lampou by nepochybně vydal na jedno její dvouhodinové vydání. Generální ředitel sdruženého slovenského rozhlasu a televize RTVS Václav Mika předvedl výkon, za který by se nemusel stydět nejobratnější cenzor v Bělorusku. Příběh konce Hríbova pořadu začal vydáním Večera pod Lampou o případu zavražděné studentky medicíny Ludmily Cervanové. Jde o příběh pochybení československé a následně slovenské justice, který v roli předsedy nejvyššího soudu kritizoval například Otakar Motejl. Ve Večeru pod lampou se sešlo sedm odsouzených mužů, podle všeho obětí podivného soudního kartelu, kdy dnešní justice (a jistě nejen na Slovensku) z podivné solidarity kryje své kolegy z časů normalizace. Konečně filmař Robert Kirchhoff o tom natočil velký dokument Kauza Cervanová, který vyhrává domácí i zahraniční festivaly.
Ten televizní pořad byl jedním z mála zadostiučinění, kterých se zřejmě nevinně odsouzeným, ale nepochybně nesprávně souzeným mužůmdostalo. Pořad vzbudil velký ohlas, jak to už u velkých témat bývá. Získal nejprestižnější novinářskou cenu na Slovensku a k tomu bezprecedentní pokutu od slovenské televizní rady ve výši 50 000 eur. Obrovská finanční sankce přišla proto, že v pořadu se neobjevil nikdo z těch, kteří za případem stáli v justici. Samozřejmě byli všichni zváni a měla by platiti výhrada prázdné židle. Jinak by se totiž nemohlo vysílat o nikom, kdo by si to nepřál. Pokutu k úhradě pochopitelně dostala Slovenská televize, ale pořad Večer pod lampou pro ni vyrábí společnost W press, která vydává časopis .týždeň a kde má moderátor Hríb svůj majetkový podíl.
Ředitel slovenské veřejnoprávní televize Mika požádal Hríbovu společnost W press o uhrazení pokuty. Hríb, který považuje pokutu oprávněně za nesprávnou, měl jen dvě možnosti. Nezaplatit pokutu a soudit se s televizí, ale pak by musela skončit Lampa, protože veřejnoprávní televize nemůže být v soudním sporu se svým obchodním partnerem, anebo zaplatit likvidační sumu a zachovat pořad Večer pod lampou.
Štefan Hríb se rozhodl pro husarský kousek. Oslovil diváky Lampy s prosbou o podporu a vyhlásil na pokutu sbírku. Přestože mu Slovenská televize (RTVS) odmítla splátkový kalendář, diváci si svůj pořad zaplatili a padesát tisíc eur se na konci loňského roku objevilo na účtu RTVS. Bylo to ohromné gesto občanské společnosti. Zdálo se, že trik, jak pomocí televizní rady, vysoké pokuty a zdánlivě mile působícího ředitele Míky zrušit nepohodlný pořad, nevyšel.
Ale minulý týden už došla s Lampou někomu, prostřednictvím ředitele Miky, trpělivost. Společnost vyrábějící Lampu nedostala smlouvu a poprvé se ve čtvrtek nevysílala. Důvody neexistují, výmluvy jsou kuriózní a není pochyb, že všechno byla hra s jediným cílem. Nepostradatelný pořad pro slovenskou společnost, který byl bezesporu pilířem tamní veřejnoprávnosti, skončil, a to vlastní rukou těch, kteří mají ochranu oné veřejnoprávnosti v rukách.
V Česku žádnou Lampu nemáme, nemohou ji tedy zrušit. Příklad ze Slovenska je však varovný, politické tlaky na média, která ještě politici nevlastní, jsou obrovské.
LN, 21.1.2015
Tento text ste mohli čítať len vďaka našim predplatiteľom. Pridajte sa k nim a predplaťte si .týždeň.