zlepšování energetické účinnosti se vydává za opatření, které snižuje náklady, vytváří pracovní místa a zachraňuje planetu. Všude jen samé výhody, výhody a výhody – a sdělovací prostředky často pomáhají dávat na tento stav razítko, když se zaměřují výhradně na předpokládané plusy. Celý příběh však má i druhou – odvrácenou – stranu.
Poté, co Velká Británie utratila 240 milionů liber za program úvěrů na zvyšování energetické účinnosti, loni tato země ukončila vládní financování této své vlajkové lodi, když zdrcující zpráva Národního auditorského úřadu ukázala, že tento program ani neláká občany, aby se do něj přihlásili, ani nezajišťuje nákladově efektivní úspory energie těm, kteří to udělali. Zmíněná politika „nepřesvědčila domácnosti, že stojí za to investovat do opatření na zvýšení energetické účinnosti,“ uvedli auditoři, „a nedokázala zajistit smysluplný přínos“.
„Neexistují žádné důkazy, že domy postavené poté, co Kalifornie zavedla stavební energetické zákony, dnes spotřebovávají méně energie.“
Rovněž notně vychvalovaná kalifornská politika zvyšování energetické účinnosti vypadala mnohem méně působivě, když se na ni pozorněji zaměřil environmentální ekonom Arik Levinson – bývalý vysoce postavený ekonom specializovaný na ekologické otázky v Radě ekonomických poradců prezidenta Baracka Obamy. Jakmile vstoupily v platnost standardy účinnosti, kalifornský energetický úřad předpokládal, že domy postavené podle těchto standardů budou spotřebovávat o 80% méně energie – což by byl fenomenální úspěch.
BEZ VÁS SA NEPOHNEME
Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.