doma zavírá odpůrce a nechá je vyhazovat z práce, ničí svobodu médií a všude vidí spiknutí. Hrozí, že Evropu zavalí uprchlíky. Je to dost nechutná postava.

Není ovšem jediná bytost tohoto typu. Ruský prezident Putin je stejná krevní skupina. Bývalý důstojník zločineckého KGB (pokud někdo odtamtud může vůbec být někdy „bývalý“). Odpůrci režimu jsou v Rusku čas od času zastřeleni a pachatelé jsou neznámí, popřípadě se za ně označí nějací „Čečenci“. (Vždyť on vládce Kadyrov vyhlašoval, jak bude za Putina bojovat.) Volební zákon je upraven tak, aby znevýhodnil opozici. Zavírá se za kritické příspěvky na sociálních sítích. Gumový zákon o „misionářské činnosti“ přivede člověka do vězení i za to, že mluví o náboženství na nějaké veřejné přednášce. Zakazuje se kritizování oficiální verze sovětské historie, třeba připomínat pakt Ribbentrop–Molotov.

„Po prvním kroku, kterým je kritika autokrata Erdogana, by měl z pilných úst Miloše Zemana hned následovat hned krok druhý, kterým by byla kritika autokrata Putina.“

Za nedovolenou demonstraci se považuje, když stojíte sám někde s transparentem. Za to, co je nanejvýš výtržnost (jako to byl případ Pussy Riot), skončíte v pracovním táboře. U soudu se nepřipustí svědci obhajoby (Savčenková) a soud se koná na nějakém absurdním odlehlém místě a některá média jsou vyloučena ze soudní síně. Z církve se udělá oddaný služebník režimu a ti, kteří včera za dob SSSR křesťany pronásledovali, dnes líbají ikony tak vášnivě, až z toho musí mít modřiny na nose.

V cizině se při vojenských taženích bombardují civilisté, počty padlých vlastních vojáků se nesmí zveřejňovat. Migranti putují nerušeně celým Ruskem z Blízkého východu až do Norska. Vytváří se atmosféra obležení a západní hrozby. Zatímco ukrajinské vedení je obviňováno z fašismu, sedí zvolení fašisté v ruské Dumě, zatímco v ukrajinských volbách tamní propadli. Trollfabriky chrlí nekonečné množství příspěvků, které mají na Západě ovlivnit lidi prosté mysli. Dalo by se tak pokračovat donekonečna. Putin si založil vlastní ozbrojenou gardu, která smí střílet do davu. A tak dále.

Takže po prvním kroku, kterým je kritika autokrata Erdogana, by měl z pilných úst Miloše Zemana hned následovat hned krok druhý, kterým by byla kritika autokrata Putina a jeho kliky. Do pátku jsme se toho z Hradu nedočkali. Tak že by o víkendu? Prezident bude mít teď chvíli čas, když nejde na ten kardinálův pohřeb.

Príspevok vychádza vďaka spolupráci .týždňa a Fóra 24 (http://forum24.cz/).