francouzi jdou k prezidentským volbám, které jsou zlomové. Přinejmenším ze tří pohledů.
Zaprvé je zlomová doba. Země se už patnáct let od přijetí společné evropské měny potácí v hospodářské stagnaci. V poslední době se navíc kvůli nezvládnuté migraci a integraci přistěhovalců z muslimského světa dostala do vážného společenského napětí.
Šéf jedné z francouzských tajných služeb, Patrick Calvar, už den před islamistickým masakrem v Nice loni v červenci před poslanci Národního shromáždění nebývale otevřeně varoval. „Extremismus všude ve společnosti sílí. Jsme na hraně občanské války.“
Francouzi jdou poprvé v historii páté republiky volit při výjimečném stavu.
Nebyl to jeho první veřejný apel. Už předtím poskytl velmi otevřený rozhovor deníku Le Figaro. „Situace je opravdu na hraně nože. Ještě jeden dva teroristické útoky, a budeme tady mít ultrapravicovou revoltu.“ Konfrontace je podle něj pro zemi ještě větším nebezpečím než terorismus. „Evropa je v obrovském ohrožení. Míříme ke střetu mezi krajní pravicí a muslimským světem.“ S podobně ostrými otevřenými varováními přišel už před ním šéf britské tajné služby MI6 Richard Dearlove. Při běžné každodennosti už se na to zapomíná, ale Francouzi jdou poprvé v historii páté republiky volit při výjimečném stavu.
všichni proti establishmentu
Zadruhé jsou zlomoví prezidentští adepti, kteří mají největší šanci na postup do druhého kola, jež se odehraje 7. května. Oba reprezentují strany, které ještě nikdy neměly prezidenta. Jak Emmanuel Macron z vlastního narychlo založeného hnutí En Marché! (Vpřed!), tak Marine Le Penová z Národní fronty se stylizují do role těch, kdo jdou podobně jako v Americe Donald Trump proti establishmentu.
Oba mají podle posledních průzkumů podporu kolem 23 procent. Kandidát pravicových Republikánů Francoise Fillon je třetí s podporou kolem 18 procent a na čtvrté místo se po druhé velké televizní debatě vyhoupl její vítěz v očích diváků, reprezentant krajní trockistické levice Jean-Luc Mélenchon.
Za třetí je zlomové to, jak moc jsou si Francouzi před soubojem o Elysejský palác svou volbou nejistí a těkají. Podle průzkumu deníku Le Monde na nebývale velkém vzorku společnosti ještě 43 procent lidí není rozhodnuto, koho půjdou volit. O tom, jak je podpora většiny kandidátů mělká a loajalita slabá, nejlépe vypovídá příběh republikána Francoise Fillona. Ten se nejprve, hned po stranických primárkách, stal lídrem průzkumů, které předtím víc než rok nepřetržitě a s velkým náskokem vedla Marine Le Penová.
Fillonova kombinace tvrdého bezpečnostního jestřába, ekonomického volnotržního thatcheriána a společenského konzervativce na Francouze fungovala.
BEZ VÁS SA NEPOHNEME
Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.