Sobotka posílil Zemana a Babiše

tento povahový rys přispěl ke špatným koncům premiérů Vladimíra Špidly a Petra Nečase. V úterý 2. května napsal další díl nešťastných introvertních konců Bohuslav Sobotka. Všechny šokoval oznámením, že kvůli podezření svého ministra financí Andreje Babiše podá demisi celá vláda.

Nevěděl o tom nikdo z nejužšího vedení sociální demokracie včetně prvního místopředsedy Milana Chovance. Nevěděl o tom nikdo z ministrů Sobotkova kabinetu. Ještě ráno se premiér chystal Andreje Babiše odvolat z vlády. O pár hodin později se při slavnostním otevření kybernetického centra na ČVUT potkal s prezidentem Milošem Zemanem. Ten mu sdělil, že demisi Andreje Babiše nepřijme. Podle ústavy přitom má prezident jasnou povinnost na návrh premiéra člena vlády odvolat. Není tam prostor pro vlastní vůli a rozhodování. Odvolání může jen zdržovat. Ústavní soud, který ústavu vykládá, ve svém nálezu už dříve řekl, že prezident musí jednat „bez odkladů“.

Ministerský předseda lidem na mimořádné tiskové konferenci předestřel dilema, do něhož se dostal. „Je vyloučeno, abych jako předseda vlády hájil vážné daňové problémy ministra financí, nebo abych z něj dokonce udělal falešného mučedníka!“ Krátce poté se rozhodl, že podá demisi vlády. Ze dvou v jeho očích špatných řešení si odmítl vybrat. Proto se uchýlil ke scénáři, který se dá vykládat buď jako alibismus, neschopnost se rozhodnout, strach riskovat a udělat chybu. Nebo jako oběť. Už nevím, jak z politické pasti dál.

„Miloš Zeman a Andrej Babiš nemůžou v této rozdané partii prohrát.“

Nechci si vzít na svědomí ani zodpovědnost za to, že ve vládě nechávám člověka se závažným podezřením z obrovských daňových úniků a s velmi nejasným původem miliardového majetku. Nevezmu si ale na svědomí ani to, že z něj vyhozením z vlády udělám mučedníka a jeho příští moc po podzimních parlamentních volbách tím jenom posílím. Je to rozhodování čistě z pozice vlastního dobrého pocitu. Bez politické strategie, prozíravosti a zodpovědnosti, kam se bude země vyvíjet v příštích měsících a letech.

Pokud nemá Bohuslav Sobotka v rukávu připravený žádný překvapivý politický tah, na což to v úterý večer při uzávěrce tohoto čísla Týdeníku Echo nevypadalo, svým rozhodnutím jen posílí prezidenta Miloše Zemana a Andreje Babiše, své největší soky na politické scéně. Navíc si proti sobě poštval sociální demokraty, kteří jeho chování považují za vyjádření nedůvěry a neloajality.

Motivace ministerského předsedy jsou při jeho míře uzavřenosti velmi nejasné. Poodhalí je nejspíš až další vývoj událostí.

dobrovolné odevzdání moci

Ve chvíli, kdy Bohuslav Sobotka demisi skutečně podá, předává moc nad dalším vývojem prezidentovi Miloši Zemanovi. Servíruje mu tak příležitost, na niž čekal od neúspěšného pokusu o Rusnokovu prezidentskou vládu bez důvěry před posledními volbami v roce 2013. Od té doby prezident žádný mocenský tah nesehrál. Nedostal k němu příležitost a sám se s výjimkou glosování do vládní politiky nemíchal.

Jaký bude mít Sobotkovo zbrklé osamocené rozhodnutí vliv na vývoj v nejbližších týdnech? A jak může ovlivnit výsledek blížících se parlamentních voleb?

Pokud skutečně premiér prezidentovi demisi vlády přinese, což ze zmatených výroků Bohuslava Sobotky nebylo před úterní uzávěrkou tohoto vydání zřejmé, přebírá taktovku Miloš Zeman.