všichni dobře víme, že žádný důvod k oslavě není. Vládní krize byla „vyřešena“ polovičatě a s prvky kapitulantství. Bylo to vzrušující vzepětí demokratických emocí, ale ve skutečností jsme s demokratickými ideály jen flirtovali. Latinské rčení říká, že „po koitu je duše smutná“ − post coitum anima tristis est. Platí to i zde. Po krizi je smutno. A to proto, že šlo jen o flirt, a nikoli o vážné řešení na základě hlubokého poznání míry našeho problému a opravdové lásky k demokracii. I kdyby byl Babiš vyhozen z vlády oknem, dost možná se vrátí volebními dveřmi. A na řízení ministerstva financí má pilného mouřenína.

Stejně je to ovšem zvláštní a památný den jak v dějinách České republiky, tak i v životě Andreje Babiše. Bude se na něj vzpomínat. Protože ať si Babiš plácá, že pomohl vyřešit vládní krizi svým odchodem, tak tento den je jeho první opravdu citelnou porážkou.

Babiš odchází z vlády kvůli netransparentnímu zacházení s finančními prostředky. Pověstné korunové dluhopisy jsou jenom jakousi třešinkou na dortu. Pravděpodobně se sice Babiš nedopustil jejich použitím k daňové optimalizaci vysloveného trestného činu, ale je zřetelné, že jejich použití bylo v rozporu s tím, k čemu měly sloužit. Babiš je nekoupil proto, že Agrofert potřeboval peníze. Jediným důvodem bylo obcházení daňové povinnosti. Je to jasné jako facka a Babiš to neokecá. Přitom se ale ukázalo, že Babiš provozoval celou řadu finančních operací, u nichž zůstává rozum stát, a koneckonců samotné převzetí firmy Agrofert z rukou státu je nutné označit za klasický příklad tunelování státního majetku či za divokou privatizaci.

„Pověstné korunové dluhopisy jsou jenom jakousi třešinkou na dortu.“

V každé slušné zemi je nepřijatelné, aby člověk s takovou minulostí a s takovým podnikatelským profilem vykonával státní funkci. Mnohem horší ale jsou jeho současné praktiky a deklarované úmysly. Zneužívání médií pro mocenské ambice a pro očerňování protivníků je pro společnost ještě horší než všechny finanční čachry. A ještě horší je jeho snaha mít své lidi v policii a s největší pravděpodobností i v justici. Takové tendence přesahují do roviny ohrožení bezpečnosti státu. A když k tomu připočteme deklarovaný úmysl měnit ústavní systém a omezovat zastupitelské sbory, měl by už po celé zemi houkat alarm.

Babiš je vyhozen za nehorázné finanční a podnikatelské praktiky. Ale abychom opravdu zachránili náš stát před nájezdem manipulátora, který si dokáže koupit ve velkém stylu skoro všechno včetně voličů, měl by být exemplárně vyhozen pro útok na pravidlo dělby moci a na samotný demokratický systém.

Dokud se budou demokratické strany tvářit, že se jim jen tak trochu nelíbí, jak Babiš podnikal, a budou pomíjet to hlavní, totiž že ohrožuje bezpečnost státu a parlamentní ústavní systém, tak jsou na něj krátcí.

Každý demokrat by se měl zasadit o záchranu svobody v České republice.

Príspevok vychádza vďaka spolupráci .týždňa a Fóra 24.