to asi tady všecko bezvadně klape, problémy nejsou, když nemají žádné důležitější téma, kterému by se věnovali na svém summitu,“ musel si asi myslet izraelský premiér. „Rád bych měl takové starosti,“ mohl si dodat v duchu.
Visegrád si ale přece jen našel jakési smysluplné téma, či spíše metodu práce, a tou je setkávání s významnými světovými státníky ve formátu 4 + 1. Vlastně je to asi nutno přičíst k dobru současnému maďarskému předsednictví. Shodou okolností ale jistě i díky dobré práci maďarských diplomatů už dosáhlo dvou významných schůzek se vztahem k situaci na Blíkém východě, jednak s egyptským prezidentem Sísím a teď s Netanjahuem. Na okraj summitu EU v Bruselu došlo i ke schůzce 4 + 1 s novým francouzským prezidentem Emanuelem Macronem, ten si ovšem moc velkém diplomatické servítky nebral a visegrádské čtyřce ostře vytkl postoj k řešení uprchlické krize a pohrozil neblahými důsledky.
„Je škoda, že přinejmenším ve dvou členech čtyřky se vedení ubírá, mírně řečeno, jiným než hlavním proudem společného evropského směřování.“
Je celkem jasné, že schůzky významných státníků se středoevropskými lídry se ve formátu 4 + 1 podaří dát dohromady spíš, než kdyby se partneři měli setkávat s každým představitelem jednotlivých zemí Visegrádu zvlášť. Je to tedy dobrý nápad, Visegrád má dohromady nějakých 63 milionů obyvatel a to je číslo srovnatelné s Francií nebo Itálií. Nadpoloviční většina z toho jsou ovšem Poláci, a tak pozorovatelé na Západě Evropy i dál budou mít přirozenou tendenci polské postoje vnímat jako postoje celé čtyřky. Je proto škoda, že přinejmenším ve dvou členech čtyřky (Polsko a Maďarsko) se vedení ubírá, mírně řečeno, jiným než hlavním proudem společného evropského směřování. To samozřejmě nepříznivě dopadá i na nás. Částečně ovšem i naší vinou, protože většina našich čelných politiků sama zřejmě nemá jasno, kam patříme.
Príspevok vychádza vďaka spolupráci .týždňa a Fóra 24.