výzkum YouGov zveřejněný 1. srpna také zjistil, že 61 procent lidí, kteří hlasovali v referendu pro odchod, si myslí, že „významné škody“ pro ekonomiku Spojeného království je cena, kterou se vyplatí zaplatit za odchod Británie z EU.

Podle výzkumu nazvaného „Brexit extremism“ ale radikální postoje ohledně škod nejsou omezeny jen na lidi, kteří podporovali kampaň za odchod. Jeden ze tří voličů hlasujících pro setrvání (34 procent) uvádí, že „významné škody“ pro ekonomiku by bylo možné přijmout, kdyby to znamenalo, že by brexit byl zastaven.

A jeden z pěti voličů by byl šťastný, aby ekonomika utrpěla, „aby voliči dostali lekci“.

Výzkum se konal poté, když ministra financí Philipa Hammonda podpořil v napětí panujícím ve vládě ohledně přístupu k brexitu bývalý vůdce konzervativců William Hague.

„Britové dnes zjišťují, že tvrdý brexit bude pro zemi znamenat problémy.“

Bývalý ministr zahraničí řekl, že Hammond si zaslouží uznání, když prosazuje přechodnou dohodu, po kterou by byly zachovány úzké vazby s Bruselem a získal se tak čas na vytvoření nových obchodních vztahů a zabránilo se tomu, aby se brexit stal „katastrofou“.

Ministr Hammond zamítl návrhy, podle kterých by brexit mohl být „odložen“ a trvá na tom, že brexit bude pokračovat podle plánu a znovu zdůraznil, že právní závazky Spojeného království s EU skončí 29. března 2019 včetně jurisdikce Evropského soudního dvora. Na tiskové konferenci v Brazílii ale uznal, že stále existuje „debata“ o povaze přechodné dohody.

„Jedná se o debatu o tom, jakým způsobem přecházíme z plného členství v Evropské unii do budoucího vztahu s Evropskou unií, a to je debata, diskuse, která bude pokračovat v těchto jednáních.“

Dodal, že Spojené království doufá, že rozhovory o dohodě o obchodu s EU po skončení brexitu budou zahájeny na podzim, což zní méně optimisticky než předchozí ujišťování vlády.

Britové dnes zjišťují, že tvrdý brexit bude pro zemi znamenat problémy. Mnozí občané Evropské unie se rozhodli, že z Británie i po letech odejdou, protože si nejsou jisti budoucností. Na nich je přitom závislé zdravotnictví a sektor služeb. Bankéři uvažují o stěhování do evropských metropolí, například do Frankfurtu. Teprve nyní se ukazuje, jaké důsledky bude brexit mít v nečekaně mnoha oblastech.

Príspevok vychádza vďaka spolupráci .týždňa a Fóra 24.