Necla Keleková: Cílem Erdogana je islamizovat také Německo a Evropu

režim v Ankaře před dvěma týdny předal do Berlína seznam 700 firem, které prý jsou spjaty nebo obchodují s teroristy (čímž se myslí kurdští separatisté). Současně jsou v Turecku vězněni jeden německý obránce lidských práv a jeden redaktor listu Die Welt. Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel před dvěma týdny pohrozil zásadním přehodnocením politiky vůči Turecku.

Seznam firem byl stažen, oba němečtí občané zůstávají ve vazbě. Necla Keleková (59) je německá socioložka a spisovatelka čerkesko-tureckého původu a představuje jeden z nejdůležitějších hlasů v evropských debatách o soužití s muslimy. Přes deset let setrvale varuje před Erdoganovou islamistickou agendou. Rozhovor pro Týdeník Echo se týká dnešního Turecka i potíží, které pro integraci muslimů do západních společností představuje jejich náboženství.

sledovali jsme teď diplomatickou přestřelku mezi Berlínem a Ankarou. Jsou německo-turecké vztahy skutečně tak špatné?

Jsem ráda, že německý ministr zahraničí Gabriel konečně jasně říká, co ještě jde a co už nejde. Pro mě to znamená, že je potřeba přehodnotit i hospodářské vztahy, protože jedině to může mít nějaký dopad. Je důležité, aby dosavadní politika vůči Erdoganovi a jeho straně AKP byla zpochybněna. Erdogan je ve své podstatě pouliční rváč, rozumí jen jasnému slovu. Musí se mu říct: ty a tvoje strana nedostanete už žádné půjčky. To ho zabolí. Musím říct, že zastávat tak tvrdý postoj pro mě osobně není úplně lehké, protože myslím na lidi v Turecku. Mám tam rodinu a vím, jak trpí. Je to ale Erdogan, kdo si zahrává s kolektivní rolí Turků coby obětí a kdo svou vizi bude klidně prosazovat na úkor obyčejných lidí. Zadruhé pro mě přehodnocení politiky vůči Turecku znamená dát k ledu jednání o vstupu Turecka do EU.

přichází teď moment, kdy je potřeba učinit konec nekonečným debatám o vstupu Turecka do EU? Nebylo to od začátku pokrytectví, tvářit se před Ankarou, že Turecko je kandidát s dobrými vyhlídkami?

Samozřejmě. Já jsem před deseti lety napsala knihu s názvem Hořkosladká vlast (Bittersüsse Heimat) a v té už všechno je. Totiž že jeho strana AKP si dala za cíl islamizovat nejen Turecko, ale i Evropu. Erdogan žije v představě, že bude šířit islám do světa, nejdřív do Německa, pak do Evropy. A zdá se, že tím promlouvá z duše většině anatolských voličů (Anatolie je vnitrozemí Turecka – pozn. red.) doma i v Německu. Ti lidé konečně chtějí být silní – po letech, kdy museli snášet pohrdání od sekulárních kemalistů anebo vést životy migrantů na okraji společnosti. Turci v Evropě většinou pocházejí právě z Anatolie. Na náboženské konzervativce Erdogan vsadil, pro ně dělá všechno, zatímco sekulární Turky považuje za svoje protivníky. Agituje dnes za náboženskou svobodu v Evropě. Já tvrdím, že jeho stoupenci tady neagitují dokonce ani politicky, ale přímo misionářsky. Vyvíjejí nátlak na místní turecké obyvatelstvo.

je pro jeho voliče skutečně tak důležité, když jim slibuje, že zislamizuje Evropu? Proč by je to mělo zajímat?

Ale ano. Konzervativní muslimové něco takového považují za samozřejmost. Skutečný věřící vychází z toho, že všichni lidé jsou muslimové. A jen nevěřící to nechtějí uznat. Musíme je přesvědčit, a když ani pak nebudou chtít, přesvědčíme je třeba násilím. Já například jako člověk z muslimské rodiny, který teď ale mluví spíš jako ateista, jsem v jejich očích špatná dvojnásob. Vy jen nevíte a je potřeba vás přesvědčit. Já jako rozená muslimka, která musí vědět, jsem zrádce, jsem pro ně horší než vy, zasloužím si trest.

jaké konkrétní důkazy pro to, že Erdoganovi jde o islamizaci Evropy, máte?

Diyanet, což je úřad pro náboženské záležitosti v Ankaře, posílá do Německa 850 imámů, do zbytku Evropy ještě dvakrát tolik. Imámové tu v průměru zůstávají pět roků. Podklady pro páteční kázání v mešitě dostávají z Ankary. Vím, že před volbami visely v mešitách plakáty s Erdoganem. Mešity jsou takové jeho volební výbory, imámové spolupracovníci ve volební kampani. Evropě se to prodává jako praktikování víry, ve skutečnosti u nás dělají islámskou politiku.

a nejsou v tomto světle všechny ty střety, kdy se Erdoganovi a jeho ministrům v Německu nebo v Holandsku zakazovalo vystupovat na předvolebních mítincích, jenom okázalá gesta? Vliv Diyanetu je asi trvalejší a důležitější než jedna volební kampaň.

Ano – a bylo by důležité, aby vláda všechny mešity, které hlásají izolaci od většinové společnosti, zavřela. Máme v Německu 2800 mešit, z nich se v 2800 hlásá izolace. Že Němci jsou nevěřící, zatímco my jsme věřící. Pak utlačování žen. To začíná právě už mešitami, které jsou zpravidla takové čistě mužské kluby.