oba trestné činy mají na rozdíl od prostého podvodu tu vlastnost, že při nich ani nemusí být způsobena škoda: k jejich naplnění stačí uvést „nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje“ při žádosti o dotaci. Tady nadto škoda způsobena byla, a to neoprávněným čerpáním 50 milionové dotace, což je desetinásobné překročení maximální hranice, kterou zná české trestní právo, tj. hranice škody velkého rozsahu (5 milionů korun). To vychází na odstavec s nejpřísnějším trestem (5-10 let). A to už je prekérní, protože podmíněně lze odložit jen tresty odnětí svobody nepřevyšující tři roky.

Samozřejmě nevím, jestli oba pány usvědčí. Tady ale čtu přesvědčivé shrnutí od auditora Lukáše Wagenknechta, proč Čapí hnízdo získalo podporu neoprávněně a proč byla žádost o podporu neúplná a auditované účetní závěrky patrně zfalšované. Tady čtu přesvědčivé shrnutí od investigativní reportérky Elišky Hradilkové Bártové, jak Agrofert celou dobu kontroloval Čapí hnízdo a jak s ním byl propojen.

„Upřímně řečeno si nemyslím, že takový trest reálně dostanou.“

Na tomto místě by mohl někdo z čtenářů projevit obavu o respektování presumpce neviny. To je důležitý a vznešený princip, který však váže pouze orgány činné v trestním řízení: díky presumpci neviny s námi musí stát až do odsouzení zacházet jako s nevinnými. Presumpce neviny ale nijak nebrání ve svobodě myšlení. Takže pokračujeme. 

Nevím samozřejmě, jestli vše, nač poukazují Lukáš Wagenknecht a Eliška Hradilková Bártová, je jednoznačně přičitatelné ing. Babišovi a ing. Faltýnkovi. Ale pokud ano, pak připomínám případ uprchlého bývalého poslance Petra Wolfa. Dostal 6 let nepodmíněně (plus zákaz činnosti ve statutárních orgánech a peněžitý trest) za zneužití dotací v souhrnné výši 11 milionů korun (usnesení Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání zde, usnesení Ústavního soudu o odmítnutí ústavní stížnosti zde.

Poslanci Wolfovi přitížila míra porušení zákona, výše škody, delší doba páchání, soud přihlédl k osobě pachatele (zkušený, veřejně činný, nadto poslanec) i k jeho chování po činu (absolutně žádná lítost).

Anebo tu máme případ architekta Marka Řičáře (známého z tzv. kauzy Budišov, dnes má změněné jméno na Josef Marek). Za dotační podvod ve výši 15,5 milionů korun (plus praní špinavých peněz, protože získané peníze ihned po činu převáděl na jiná konta) dostal 6 let nepodmíněně.

„U letošních odsouzených, kteří dostali podmínky, soudy přihlédly k jejich bezúhonnosti a hlavně k tomu, že zůstalo jen u pokusu.“ 

Je pravda, že dotační podvody se tak rozmohly, že dnes dávají soudy i podmínky. Letos v lednu dostal dva roky podmíněně od ústeckého krajského soudu chlapík, který se pokusil vylákat dotaci na wellness centrum.

V květnu dostali podmínky od hradeckého krajského soudu kombinátoři, kteří chtěli podvodně získat dotaci na opravu chrudimského hotelu

Takže když si to shrneme: u letošních odsouzených, kteří dostali podmínky, soudy přihlédly k jejich bezúhonnosti a hlavně k tomu, že zůstalo jen u pokusu. Naopak Wolfovi a Řičářovi přitížilo, že peníze i reálně odčerpali a pak se to snažili po činu zastřít. Poslanci Babiš a Faltýnek mají zatím jedinou polehčující okolnost (bezúhonnost) a spoustu přitěžujících (škoda velkého rozsahu, výše škody, dlouhá doba páchání, sofistikované jednání vzdělaných a veřejně činných osob, snahy zakrýt stopy). Při nejlepším vědomí a svědomí mi to vychází minimálně na 5-7 let.

Ale upřímně řečeno si nemyslím, že takový trest reálně dostanou, resp. že reálně nastoupí do vězení. Celý koncern se všemi svými divizemi bude pracovat na tom, aby z toho šéfy dostal. Za každou cenu. To je však na druhý díl.

Druhú časť príspevku vám na našom webe prinesieme zajtra.