ze strany Babišových médií a jeho politické strany očekávám taktiku ABCD; pokud to nezabere, pak řešení silou.
A je arogance: neumím jinak nazvat postoj, kdy média Mafry zprávu o kauze potlačují, případně vynechávají hlavní zjištění kolem Čapího hnízda. Náhodný kolemjdoucí má právo nečíst, neslyšet a nevědět, ale politický reportér a komentátor nemohou při rešerši přehlédnout zásadní články ke kauze na Aktuálně.cz a na Hlídacím psu, které přesvědčivě popisují naplnění skutkové podstaty dotačního podvodu. (A by mohlo znamenat ještě analfabetismus, ale z něj novináře Mafry nepodezírám.)
B čili bagatelizace: tím rozumím obranu, která sice připouští, že se kdysi cosi stalo, ale bylo to dávno v roce 2008 a v kontextu Babišova ohromného majetku je to titěrnost. Ne, tak to není. Čapí hnízdo nejprve vylétlo z holdingu a pak do něj v roce 2013 zase přilétlo; šlo o účelové obcházení dotačních pravidel. Nová zjištění přinesl loňský rok, kdy Andrej Babiš uvedl údajné tehdejší akcionáře (své blízké). V jeho majetku možná 50 milionů jsou jen drobné, ale od 5 milionů korun začíná škoda velkého rozsahu.
„Osobně si však myslím, že zápletka se vyřeší silou.“
C znamená cynismus: obrana, která tvrdí, že je to možná zločin, ale jiní zase jindy a jinde dělali něco jiného. Proto se media Mafry snaží usilovně nabušit do čtenářů, že předseda vlády Sobotka užuž bude každou chvíli obviněn kvůli privatizaci OKD nebo že majitel konkurenční mediální skupiny Economia Zdeněk Bakala je totéž v bleděmodrém jako Babiš. Ne, tak to není. Ani po 13 letech prověřování nikdo nepřišel ani se základní konstrukcí, z jakého činu by měl být Sobotka obviněn. A rozdíl mezi Bakalou a Babišem je jako mezi Německem a Ukrajinou: pokud někomu připadají k nerozeznání podobni, pak se dívá z Měsíce.
D, denunciace jsou jmenovité útoky na vyšetřovatele případu. Podobný tlak a znejisťování může čekat i státní zástupce a soud.
Toto vše se už reálně děje:
- MF Dnes v první i druhý den po vypuknutí zvolila jinou hlavní zprávu dne. V pátek 11. 8. 2017 zařadila na otvírák titulní strany rozhovor s bývalým ministrem Zemanovy vlády, jehož jedinou zpravodajskou hodnotou bylo sdělení, že rovněž i dle jeho názoru se prezident republiky neobklopuje dobrými a laskavými lidmi. V sobotu 12. 8. 2017 zvolila jako hlavní zprávu naléhavé téma příliš výkonných vysavačů;
- šéfredaktor LN se ke kauze svého majitele nevyjádřil, namísto toho se věnoval problematice soviček chovaných v zajetí;
- v páteční MF Dnes nikdo z komentátorů nenapsal o kauze ani čárku, hlavní komentátor Miroslav Korecký napsal zbytečný komentář, že pochod Pride Parade je zbytečný;
- vedoucí názorové rubriky Lidových novin Martin Zvěřina tvrdil v pátek 11. 8. 2017, že je to "pomalu už politická tradice, že volby ovlivní nějaké kroky silových složek státu", což ilustroval mj. zásahem na Úřadu vlády v červnu 2013 a tzv., Kubiceho zprávou v roce 2006. Při zásahu na Úřadu vlády ale nikdo nevěděl, že na podzim budou předčasné volby; měly se konat v řádném termínu v létě 2014. O Kubiceho zprávě týž Martin Zvěřina v době jejího zveřejnění psal: "Celý životní příběh i pracovní výsledky Jana Kubiceho dotvrzují jeho osobní integritu a jen těžko bychom tohoto člověka mohl strčit do pytle s nápisem ódéesáci. (...) Důvody pana Kubiceho musely být velmi pádné.".
Ten výčet ilustruje, že političtí reportéři a komentátoři Mafry dnes nemají žádné dno řemeslné poctivosti a profesní integrity, pod které by nemohli klesnout. Bude-li kolem Andreje Babiše přituhovat, bude přitvrzovat i taktika ABCD.
Osobně si však myslím, že zápletka se vyřeší silou. Možné způsoby jsou tři:
- Tím nejjednodušším je nevydání Babiše a Faltýnka po volbách v říjnu 2017. Sněmovna bude v té době opět hlasovat, zda dá dle čl. 27, odst. 4 ústavy souhlas k jejich stíhání (nedá-li, pak je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno). Z bezpečí imunity by tak mohli pozorovat, jak dopadnout další obvinění v kauze, a podle toho se zařídit dál. Nyní je sněmovna vydá, napodruhé ne. Poslanecký klub ANO a jejich koaliční partneři k tomu budou mít dostatečnou většinu.
- Druhou možností je "mečiarovské" řešení, v tomto případě formou individuální prezidentské milosti. Podle čl. 63, odst. 1, písm. j) Ústavy je prezident republiky oprávněn nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. Pravomoci dle čl. 63 podléhají kontrasignaci a mám jakési tušení, že by předseda vlády nebo jím pověřený člen kabinetu mohl potřebný spolupodpis přičinit.(Je to další z ukázek, jaké důsledky přináší přímá volba. Prezident volený parlamentem by mohl mít obavy z tak brutálního vstupu do tak sledovaného trestního řízení, protože by mu to mohlo snížit šance u volitelů pro druhé období. A dokonce i v druhém období byl držen na uzdě možností ústavní žaloby pro velezradu, k níž byl oprávněn sám Senát. Nyní je procedura ústavní žaloby tak ztížená, že se jí přímo volený prezident bát nemusí. Na parlament může zvysoka nedbat, naopak je zcela racionální předcházet si Andreje Babiše, který by silou svých peněz a médií mohl prezidentovo znovuzvolení v lednu 2018 zkomplikovat. Jednání Miloše Zemana není výstředností pošetilého starce, ale neúprosně logické vyvození důsledků přímé volby.)
- Poslední možností je přímý zásah do soustavy státního zastupitelství a policie. K výměně nejvyššího státního zástupce stačí rozhodnutí vlády na návrh ministra spravedlnosti. Dnes by bylo asi trochu těžší najít dostatečně ochotného člověka do čela policie a státního zastupitelství, nicméně lidský charakter je tvárný a u většiny smrtelníků se mění podle kontextu: v čestném prostředí se chovají čestněji, ve špinavém špinavěji. Málokdo má takovou páteř a tak pevné vnitřní hodnoty, aby neuhnul nikdy.
Pokud ANO ovládne resorty vnitra nebo spravedlnosti, patrně už si v nich zjedná pořádek, aby nikdo neobtěžoval první muže země s hloupostmi za padesát milionů.
Po volbách v říjnu 2017 to bude zátěžová zkouška institucí včetně médií. I nás ostatních okolo