Znesvářené Polsko. Dva pohledy na vládu strany Právo a spravedlnost

alexandra Rybińska

Je polská politoložka a novinářka. Absolvovala Politologický institut v Paříži. Píše pro portál wPolityce.pl a týdeník Sieci.

jak se změnil Váš život za vlády PiSu? (pozn. PiS je polská vládní strana Právo a spravedlnost)

Možná nejsem dobrý příklad. Mám specifické postavení, protože jsem novinářka. Když se změní vláda, má to dopady i na mou práci. Polská společnost je velmi polarizovaná, což se projevuje také na fungování médií. Některá jsou názorově nakloněná spíš vládě, jiná opozici. Za doby minulé, liberální vlády bylo pro mne těžší získat informace. Stávalo se, že mne nevpustili na tiskovou konferenci, protože jsem nebyla z toho správného deníku. Bylo to celkem běžné.

znamená to, že se považujete za konzervativní novinářku?

Jednoznačně. Vždycky jsem měla konzervativní názory, a to dávno před nástupem PiSu. Nejde o to, že bych podporovala právě tuto stranu nebo jinou. Současná vláda je mi hodnotově bližší, než ta předchozí, díky tomu, jaké názory zastávám. Vláda Občanské platformy začala s poměrně konzervativním programem, ale ve svém druhém volebním období se proměnila v liberální levicovou sílu.

jak podle Vás současná vláda změnila život jiných lidí?

Výrazným úspěchem vlády je program 500+ (pozn.: jde o dávku ve výši 500 zlotých měsíčně na druhé a každé další dítě do 18 let bez ohledu na příjmy rodičů; 1 zlotý je cca 6 Kč). Jde primárně o podporu rodin, nikoli o sociální dávku, čili podporu chudých. Vláda tímto programem vyslyšela stížnosti mladých, že si z finančních důvodů nemohou dovolit děti. Projevovalo se to nepříznivým demografickým vývojem v Polsku. Program 500+ situaci zlepšil.

myslíte, že takovýto program může přesvědčit lidi, aby měli více dětí?

Ano. Ze statistik vyplývá, že roste počet porodů oproti předchozím letům. Vedle toho program pomáhá rodinám, které již děti mají, a to ve větším počtu. Statisticky patřily k nejchudším rodinám právě rodiny s vyšším počtem dětí. Zdá se, že 500+ tento problém do značné míry vyřešil. Je patrné, že program má podporu širokých vrstev obyvatelstva.

kritici říkají, že velká část peněz je díky nastavení 500+ promrhána, protože dávky dostávají i lidé s dostatečnými příjmy, kteří je nepotřebují. Na druhou stranu chudé rodiny s jedním dítětem nedostanou nic, pokud nemají extrémně nízký příjem. Co si o tom myslíte? (pozn.: rodiče s jediným dítětem obdrží dávku, pouze pokud prokáží, že jejich příjem nepřesahuje 1600 zlotých měsíčně)

Program 500+ není myšlen jako sociální dávka, proto nemá smysl uplatňovat na něj sociální kritéria. Jde o opatření na podporu rodiny. Opozice tvrdí, že ve skutečnosti jde o sociální dávku. Vláda na to reagovala výzvou, aby lidé, kteří tuto podporu nepotřebují, o ni nežádali. Ve svém okolí mám spoustu lidí, kteří se právě takto zachovali a na dávku rezignovali. Otázka je, jak program ufinancovat. Je velmi drahý. Skutečnost, že je vyplácen rodinám s jediným dítětem pouze pod podmínkou velmi nízkého příjmu lze považovat za kritérium, které zvyšuje úspornost programu.

myslíte si, že si Polsko může takový program dovolit dlouhodobě, po několik let?

Vláda zlepšila výběr daní. Uzavřela různé skuliny v zákonech zneužívané korporacemi k daňovým únikům. Výsledkem je výrazný nárůst daňových příjmů, který lze použít na financování programu 500+.

dosáhla podle Vás vláda úspěchů také v jiných oblastech?

Podařilo se jí výrazně snížit korupci ve veřejných korporacích a zajistit, aby začaly generovat zisk. Zahájila reformy v celé řadě dalších oblastí. Tím si nadělala spoustu nepřátel, protože reformy často znamenají, že někdo přijde o svá privilegia. Jednou z takových kontroverzních reforem jsou změny v soudnictví.

pojďme se na chvíli pobavit o reformě soudnictví. V Česku se o ní dost psalo. Zazněla kritika, že Ústavní soud díky ní ztratil nezávislost a autoritu.

Tento spor začal v době, kdy kandidát PiSu, Andrzej Duda, vyhrál prezidentské volby a z předvolebních průzkumů bylo jasné, že PiS vyhraje také parlamentní volby. Tehdejší ústavní soudci získali své funkce na základě nominací ze strany Občanské platformy a postkomunistů. Jelikož měl některým z nich vypršet mandát, Občanská platforma se pokusila jmenovat jejich nástupce před koncem volebního období jí ovládaného parlamentu. Podle zákona je však měl jmenovat až nově zvolený parlament. Občanská platforma toto nerespektovala, protože si chtěla udržet v Ústavním soudu dominantní vliv i po volbách, aby mohla blokovat reformy PiSu. Přirozeně PiS si tento účelový postup nechtěl nechat líbit a šel do střetu. Dnes je spor prakticky vyřešen. Rozložení sil je takové, že 8 soudců bylo jmenováno PiSem a sedm Občanskou platformou a postkomunisty. Nemyslím si, že by Ústavní soud ztratil svou nezávislost. Byly provedeny pouze kosmetické změny pravidel jmenování ústavních soudců.

znamená to, že Občanská platforma se pokusila v rozporu se zákonem předčasně jmenovat nástupce odcházejících soudců, aby si zachovala svůj vliv na Ústavní soud?

Ano. Nejvyšší soud, v němž zcela dominují soudci jmenovaní Občanskou platformou, vydal zhruba před měsícem rozhodnutí, které říká, že pokus Občanské platformy o jmenování nových ústavních soudců byl ilegální.

co ostatní reformní návrhy v oblasti justice? Prezident vetoval dva ze třech. V ulicích se protestovalo.

Musíme se vrátit do historie. Po roce 1989 Solidarita prosazovala koncept, že justice musí být zcela nezávislá na ostatních složkách moci. Měla tak být ochráněna před potenciální politizací, zejména při potenciálním pokusu o komunistů o návrat. Justice byla koncipována jako samosprávná mocenská složka s rozsáhlou mírou autonomie, která neměla v jiných zemích obdoby. Solidarita přitom vycházela z přesvědčení, že se justice sama dokáže očistit od komunistické minulosti. Tento předpoklad se ukázal být naivní. Justice byla dlouhodobě velmi zatížená korupcí a klientelismem. Měli jsme situace, kdy v soudních senátech seděl otec, syn a teta.

27 let se diskutovalo o potřebách reformy. Mluvilo se o tom, že se reformy musí provést ve spolupráci se soudci. Ti však neměli zájem. PiS se tedy rozhodl jednat na vlastní pěst. Faktem je, že justice je v Polsku nepopulární. Soudní procesy jsou velmi zdlouhavé, všechno se vleče roky. Zažila jsem to sama, když se v naší rodině řešilo dědictví. Proces trval přes dva roky, přestože jsme neměli žádný konflikt. Soudce nikdy neměl čas. Na každé další jednání jsme čekali přes šest měsíců. Bylo to absurdní.

vláda často obhajuje soudní reformy potřebou zbavit justici komunistů. Na druhou stranu se uvádí, že průměrný věk polských soudců nepřesahuje 40 let. S komunismem se tedy nemohli zaplést. Co si o tom myslíte?

Nedomnívám se, že by v justici mohlo být mnoho komunistů. Jinak je tomu v nejvyšších soudních instancích. Tam jsou soudci, kterým je přes 60 či 70 let a komunisté mezi nimi jsou. Myslím si, že komunisté již justici prakticky opustili díky generační obměně. Napáchali však mnoho škod, například když ve spolupráci se zkorumpovanými politiky posílali do vězení úspěšné podnikatele, kteří tak přišli o své firmy. O těchto případech bylo natočeno několik filmů.

Jedním z cílů reforem je zajistit disciplinární odpovědnost soudců, aby se takové případy nemohly opakovat. Dalším cílem je přimět soudce, aby víc soudili a méně se věnovali administrativním záležitostem. Ty by měl převzít jiný personál. Toto jsou cíle zákonů, které prezident nevetoval.

ozývá se kritika, že reformy ohrožují nezávislost justice, neboť nerespektují klasické rozdělení mocí v právním státě.