to je plus minus podobné procento společnosti, jaké na to dalo Babišovi ve volbách mandát.
Zjevně o tom není nijak silně přesvědčen ani samotný Andrej Babiš. Rozhodně vše nesází na jednu kartu, že by tady byl schopný po delší dobu vést silnou a stabilní vládu. Připravuje se naopak na všechny alternativy. Což kromě všemožných vládních sestav znamená i přípravu na předčasné volby.
Pokračuje v kampani s podobným nasazením jako před volbami. Vlastně už je přesnější mluvit spíš o permanentní kampani. Andrej Babiš věnuje i při skládání své menšinové vlády hodně času výjezdům za svými voliči do regionů. Především tam, kde byla jeho podpora nejvyšší, kde se blížila čtyřiceti procentům, jako v severních Čechách. Tam je teď Babiš jako doma. Tvrdí, že přijel lidem poděkovat. Probrat s nimi, jak postupovat při skládání vlády. A moc si pochvaluje, že se na něj chodí výrazně víc než před volbami. Tehdy se prý lidé báli a styděli. Teď chodí rádi.
Zároveň spustil na internetu, billboardech a v tištěných inzerátech kampaň. Makám na vládě a chci znát váš názor. Co mám prosadit? Napište mi, o čem sníte. Napište mi, z čeho máte strach.
K tomu jak kolovrátek se opakující rozhovory na téma, jak ho nikdo nechce. Demokratické strany (ODS a Piráti), které on by chtěl, jsou líné a zbabělé, protože s ním nechtějí jít do vlády. Přestože on jim nabízí prosazení jejich programu. Odstranění byrokracie pro ODS. Elektronické vládnutí a legalizaci konopí pro lékařské účely pro Piráty. Kandidovali snad proto, aby prosazovali svůj program, ne? Nahazuje Babiš ve všemožných rozhovorech, které se od sebe obsahem vůbec neliší, ať už se tisknou, nebo vysílají v jakémkoliv médiu.
Makání a skuhrání přináší výsledky. Oficiální průzkumy přesunů podpory voličů se od voleb nepublikují. Politické strany si ale ve velmi nejisté situaci nechávají pro své potřeby dělat vlastní. A z nich vychází, že Babiš od voleb značně posílil nad laťku třiceti procent. Hlasy dál podle všeho vysává zdecimovaným komunistům a sociálním demokratům. Voliči se ale přesouvají i v pravém středu. Od slabších k silnějším. K těm, kdo se snaží více či méně úspěšně vystupovat jako lídři opozice. K Pirátům a ODS.
Andrej Babiš si rozehrává partii tak, aby pro něj byly všechny varianty výhodné. Přesněji řečeno, výhodnější než pro kohokoliv jiného. Sestavení vlády na první pokus? Ideální. Nevyjde? Nevadí. Nějakou dobu si zavládneme bez důvěry. Nějakou v demisi. Obsadíme si svými lidmi klíčové výkonné funkce od policie přes státní zastupitelství až po tajné služby. Bude-li znovu zvolen prezidentem Miloš Zeman? Skvělé, i druhý pokus je náš. Když bude zvolen náhodou někdo méně kooperativní (to znamená Mirek Topolánek nebo Michal Horáček, u Jiřího Drahoše automaticky očekáváme podvolení), zkusíme rychlou zatáčku k předčasným volbám.
Žádný druhý a třetí pokus. Sněmovna odhlasuje ústavní většinou rozpuštění. Po němž už přímo prezident musí vypsat předčasné volby.
Že volby kromě Babiše nikdo nebude chtít? To vůbec nemusí platit. Záleží na aktuální atmosféře a síle podpory jednotlivých stran. Když půjdou Piráti nahoru, jak jdou teď, proč by to neriskli? Totéž platí pro Tomia Okamuru. Už tento spolek netradičních politických stran má ústavní většinu 122 hlasů.