z takové nakládačky se bude obtížně zvedat. Byla by to prošvihnutá příležitost o to větší, že v prezidentských volbách na rozdíl od parlamentních nehrají roli politické strany, těžkopádné mechanismy, kterým trvá, než naberou kurz. Strany vzaly na vědomí, že v přímých volbách straničtí kandidáti pohořeli, a žádné nepostavily. Podpora voličů určitých stran pro Zemana je právě tím – podporou oněch voličů, na nichž ty strany mají zanedbatelný podíl. Spojenectví Miloše Zemana a Andreje Babiše je hlavně taktické a transakční.
Proč se nepodařilo postavit efektivního protizemanovského kandidáta? Ti stávající jimi nejsou a jsou slabí tím, že bojují o stejný, omezený díl koláče. Naopak v nějakém teoretickém modelu bychom museli pracovat s variantou, že i kandidát „Z“ se bude muset potýkat s hrozbou pytláka, který mu bude chtít ubrat z jeho kmenových, tradičních voličů. Pokud tato hrozba kdy existovala, Zeman ji neutralizoval dřív, než se stala zjevnou. Jak to?
Zkoumání veřejného mínění se u nás nachází v situaci, kdy jeden průzkum přisoudí jistému kandidátovi podporu 38 % a jiný v téže době 4 %. Podívejme se na aspoň trochu přesvědčivá data o tom, jak se lidé rozhodovali při minulých přímých volbách, a zkusme hledat, co dnes třeba přehlížíme. Najdeme je v průzkumu, který pro Českou televizi tehdy zpracovala agentura Median.
Když se vysloví přívlastek polarizující či nepřijatelný, nejvíc čtenářů si asi vybaví Miloše Zemana.
BEZ VÁS SA NEPOHNEME
Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.