rozdíl oproti prezidentským volbám před pěti lety je v mnoha ohledech markantní.
Zvláštní věc – o Česku se přece často a právem píše jako o rozdělené zemi. Kdy jindy by se to rozdělení mělo dramaticky projevit? Jenomže to aktuálně prožívané rozdělení se v kampani před prvním kolem nijak výrazně neprojevuje (s jednou výjimkou – k ní později), protože ta kampaň navzdory počtu kandidátů, kteří se v ní prezentují, je vedena prakticky jen jednou stranou.
Před pěti roky se přímé prezidentské volby konaly poprvé, už to jim dodávalo na významu a posilovalo intenzitu jejich vnímání veřejností. Navíc tuto systémovou změnu veřejnost většinově podporovala dlouhé roky, schválena byla po průtazích. Lid konečně dostal, co chtěl – a pak se možná trochu divil.
„Kampaň před prvním kolem nadcházejících voleb ale jako kdyby probíhala v nějaké jiné zemi.“
V prvních volbách aktivně vystupovaly politické strany, které do nich vysílaly vlastní kandidáty – sociální demokraté Jiřího Dienstbiera mladšího, občanští demokraté Přemysla Sobotku, lidovci Zuzanu Roithovou, TOP 09 Karla Schwarzenberga. Dnes to naopak působí, jako kdyby se strany prezidentských voleb, a především prezidentští kandidáti politických stran skoro štítili, jistě v tom hraje roli potřeba vyvolávat povinný dojem nestranickosti.
Vymyká se stávající prezident Zeman, který ale regulérní kampaň nevede (nebo to alespoň říká), zároveň ale vše, co dělá – tedy i nadbíhání zájmům Andreje Babiše a ANO či vystoupení na kongresu Okamurovy SPD –, je také kampaň.
BEZ VÁS SA NEPOHNEME
Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.